Lukáš Bauer jako... Indiánská babička

Hlavní český trumf pro liberecké MS si poprvé osahal tratě ve Vesci

Zatímco kompletní český tým teprve nazouval lyže, jeho největší hvězda už byla na trati. „Lukáš? Jo jo, je tady, toho poznáte. Takovej zakuklenec v modré kombinéze,“ hlásili pobaveně jeho parťáci. Vzápětí se pod mostem za skupinkou juniorek objevuje modrá postavička, obličej zachumlaný v kukle, ležérní tempo. Hotová indiánská babička na procházce. „Lukáš se doma »dozdravil« a teď si musí pomalu zvykat na zátěž. Trať si jen tak prochází,“ omlouval ho kouč Miroslav Petrásek. Ostatní dirigoval, jeho nechával být. „Od soboty už by měl začít lyžovat naplno,“ pravil.

Pořadatelé připravili dva okruhy o délce 2,2 km, pro světový šampionát se přitom musí nachystat trať o délce 3,75 km. „Představoval jsem si, že to bude pro nás malinko líp připravené,“ rýpl si Petrásek. Možná zalitoval, že celou výpravu nenechal v osvědčeném Bedřichově. „Ale ne, jako ztrátu času to neberu,“ smál se. Nicméně než příští středu jeho hoši vyrazí do světa na závody, chce už mít za sebou alespoň dva tréninky na úplné trati. „Kvůli tomu jsme sem přijeli, abychom si to projeli celé,“ upozornil.

Snad už jsem v pohodě

LIBEREC – Nedusil se, dýchalo se mu v pohodě. Sláva, Lukáš Bauer už je zase zdravý!

Lukáši, co vaše zdravotní problémy?
„Snad už jsem se z toho dostal. Týden jsem na tom pracoval, proto jsem i dnes jezdil spíš volněji.“

A proto ta kukla přes tvář?
„Je docela zima, do toho inverze, od těch děl je navíc vlhko. Prostě náročný...“ (smích)

Jaké bylo první seznámení s Vescem?
„Bylo vidět, že pořadatelé na trati pořád ještě pracují, takže občas jsme se museli vyhýbat hadicím ke sněhovému dělu... Ale jinak podmínky slušný.“

Autor: (as)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková