Simona Krainová: Jirka je můj BOND! Pro hokejistu Hudlera by udělala cokoliv, jen neskočí padákem z letadla

Tomuhle vztahu mnozí nedávali sebemenší naději. A přesto, ti dva už jsou spolu druhý rok a stále zamilovaní jako na začátku. Hokejista Detroitu Red Wings Jiří Hudler (24) a supermodelka SIMONA KRAINOVÁ (35). Ta deníku Aha! prozradila, jak ji talentovaný útočník uháněl, co na něm miluje, co naopak nesnáší, jak se hádají a zda plánují děti. Přiznala i to, že by pro svého »Bonda« udělala cokoliv, jen skok padákem je nad její síly. I u toho se usmívala, vlastně se smála celý rozhovor. Prostě žádná nafrněná barbína.

Všichni tvrdili, že vám vztah vydrží pár týdnů. Jak jste vnímala tyhle prognostiky?
„Mně nikdo většinou nedává šanci v ničem, podívejte, co se o mně píše. Ignoruji to, a žiju si prostě svůj život. Pro mě je důležité, co si myslí moje rodina a mí opravdoví přátelé a ti stejně jako já ví, že Jirka je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Jirka má v sobě zlaté srdíčko, smysl pro humor i pro rodinu a chce věci, které chci i já. Je to férový a upřímný kluk a to jsou hodnoty, které preferuju.“

Je tím pravým?
„Jestli je tím pravým ten, kdo vám splní co vám na očích vidí, bez koho vás nebaví ranní probuzení a večerní usínání, prostě vám bez něj stále něco chybí a pořád se s ním chcete o něco podělit, tak ano. Zatím skoro dva roky určitě ano. Pamatuji si, když jsem měla práci v New Yorku a jen jsem řekla do telefonu, že mi je smutno. Přiletěl za mnou v šest ráno hned po zápase, aby mi donesl snídani a v deset odlétal zpátky. Pro pár hodin se mnou obětoval odpočinek. Snesl by mi modré z nebe. Nežvanil by o tom, ale prostě to udělal.“

Simono, vy jste měla podepsat velký kontrakt a prý v něm je, že nesmíte otěhotnět...
„Já jsem jen říkala, že mám před podpisem kontraktu. Jde o největší klub ve střední Evropě s diskotékou a restauracemi. Majitelé mě požádali, abych se stala jeho tváří a věřte mi, že jsem si návrh smlouvy několikrát četla a o těhotenství tam určitě nic nebylo.“

Proč se světy modelingu a sportu tak přitahují?
„Máme podobné životy. Spousta cestování, obrovský stres a tlak. Sportovec má určitě blíž k mé práci než třeba úředník, který přijde domů, sedne si na gauč k televizi a čeká od své ženy teplou večeři. Sportovci a modelky mají stejně stále sbalený kufr na cestu a večeři v hotelu. Takže možná proto.“

Jaký podle vás Jirka je?
„Jirka je silný charakter, na všechno má svůj názor, je dost tvrdohlavý. Abych se prosadila, musím s ním kolikrát bojovat. Jirku ten náš souboj, samozřejmě v dobrém slova smyslu, baví. Asi by nesnesl holku, která by skákala, jak on píská. I já takového chlapa potřebuji, prostě žádná nuda.“

Dokážete se pohádat?
„Někdy ano, ale mám smůlu v tom, že když se chci hádat, dělá, že tam prostě nejsem, a to mě vytáčí daleko víc, než kdyby se aspoň trochu pohádal. A když k hádce někdy opravdu dojde, mám pocit, že hrál komedii kvůli mně, abych si vybila zlost a za chvíli přijde s nějakým vtipem. On totiž Jiříček kdyby chvíli nemluvil, tak by se asi zbláznil, takže u nás nějaká tichá domácnost prostě nemá šanci. A to je prima.“

Sotva jste odletěla do Čech, Jirka začal dávat góly...
(smích) „Tak to nejste první, kdo mi něco takového naznačil, ale Jirka je velký profík a věřte, že na ledě je jeho největší láskou hokejka, tam nemám šanci. Jsem ráda, že nemusím mít špatné svědomí, vím, že i kdyby bylo zemětřesení, bude se snažit dostat puk do brány. Mně musí stačit, že jsem první, komu po zápase volá. Práce a soukromí jsou dva světy. Pro něj i pro mě.“

Jirkovi končí v Detroitu smlouva, spekuluje se o jeho odchodu. Šla byste s ním třeba i do Phoenixu v arizonské poušti?
„Je dobře, že se Jirkovi daří, jelikož tohle je zlomový rok. Přála bych Jirkovi Detroit, ale vůbec bych se nezlobila, kdyby šel jinam. Myslím si, že dostane to, co si zaslouží. Skauti a manažeři dalších týmů nejsou slepí. On Detroit také není žádné výstavní město, když nám to bude klapat a bude mě mít rád, tak s ním pojedu klidně na Sibiř. Co neuděláte pro lásku...“

Viděl Jirka film Kamarád do deště, ve kterém jste hrála?
„Viděl. Prý se na to díval s kamarády a tvrdohlavě jim tvrdil , že tuhle holku jednou bude mít. Říkali mu, aby si našel obyčejnou holku, se kterou bude šťastný. Musím říct, že mě i přesto mají dnes docela rádi.“

Psalo se, že byste si chtěla zahrát v bondovce. Má Jirka něco z agenta 007?
„Jirka je můj Bond. Je nesestřelitelný, nedá se zničit. Pořád se mě ptají, jestli mám nějaké filmové nabídky. Pořád opakuji, že nemám, i když bondovka je asi snem každé dívky. Bondovky prostě miluji, vyrůstala jsem na nich, třebaže poslední díl mě velmi zklamal. Nějak se mi z něj ten opravdový Bond vypařil. Milovala jsem Bondovy hračky, auta, jeho věčně dokonalou kravatu, kouzlo. Milovala jsem Pierce Brosnana. Asi stárnu.“

Působíte jako lvice, nemáte chuť vletět na led a vrhnout se na soupeře, který Jirku srazil?
„Hrozně křičím, hádám se s fanoušky. Trnu strachy, když ho někdy srazí k zemi. Naštěstí Jirka má oči všude, a umí se vyhýbat srážkám. Kdyby někdo ublížil jemu nebo mé rodině a lidem, které mám ráda, tak bych ho pěkně podrápala. Snažím se sice být nad věcí, ale je to někdy moc těžké.“

Fandíte?
„No jasně. V Los Angeles jsem byla v Disneylandu a koupila si obrovskou nafukovací hlavu Mickey Mouse. Držela jsem ji v hledišti, aby Jirka viděl, kde jsem. Když přijdu na stadion, jsem nepřehlédnutelná: Krainová s tričkem »Detroit the best«. Žádná znuděná manželka ve VIP.“

Viděl vás a Mickey Mouse?
„Neviděl. On byl bohužel jediný, kdo si mě v té maškaře nevšiml. Takže jsem se zbytečně ztrapnila. Ale já bych pro něj byla schopná udělat cokoliv.“

Má zlozvyk, za který byste ho nejraději zabila?
„Za nic bych ho nezabíjela, odpustím mu všechno. Ale za kousání nehtů ho asi jednou zabiji, nebo mu je nalakuji lakem na nehty.“

V jakých situacích je nejsladší?
„Ve všech.“

Kdy se mračí?
„Když se dívá na hokej a něco se mu nelíbí. Ještě se mračí, když se mu děje něco nespravedlivého, nebo když se chci pohádat. On se umí mračit, nemyslete si.“

Pronikla jste do hokeje, nebo ještě máte mezery?
„Nikdy jsem netušila, že hokej je tak chytrá hra, žádná sranda. Trochu jsem se samozřejmě za tu dobu s Jirkou vzdělala, ale, že bych tomu stoprocentně rozuměla, to bych si fandila. I přes to chce Jirka vždycky vědět můj názor na zápas, což je pro mě s mými hokejovými znalostmi pocta. Zatím mi nejvíc jde fandění.“

Je něco, do čeho byste s Jirkou nešla?
„Neskočila bych s ním z letadla padákem. Do toho mě nutí od doby, co se známe. Já se v letadle už tak dost bojím. To bych musela opravdu překonat sama sebe. Já se potápím, třeba i v noci, nejsem žádná cukrová panenka. Ale skočit z letadla? Ani nápad!“

Když nejste spolu, trávíte spoustu času na telefonu?
„Naštěstí existuje skype, takže jsme »spolu« každý den aspoň dvě hodiny. Tomu, kdo vymyslel skype, posílám pusinku a díky. Jinak by můj život byl smutný a účty za telefon astronomické.“

Jak dlouho vydržíte jeden bez druhého?
„Maximum dva týdny, pak začneme být oba na sebe naštvaní. Já většinou jako první. To je signál, že je načase rezervovat mi letenku.“

První krok

Když Jiří Hudler svou současnou přítelkyni poprvé uháněl, bylo mu osmnáct. „To byl takovej mlaďoučkej kluk. Já ani nevěděla, že je to hokejista. Já znala maximálně Jágra,“ vzpomíná na první kontakty Simona Krainová. Jenže, ten usměvavý kluk se nevzdal, šel za svým jako buldok. Až z modelky vymámil telefonní číslo. „Asi čtrnáct dní jsme si volali tři hodiny denně. On trénoval v Los Angeles, já byla v New Yorku. Během těch telefonátů jsme si toho stačili hrozně moc říct. To byl asi zlomový moment, kdy jsem pochopila, že s tím klukem chci být,“ přiznává Simona. Prý jí vždycky zlepšil náladu. Až nakonec přijala pozvání do Los Angeles. „Měla jsem volno, on trénoval, takže vlastně jsem já udělala ten krok. Sešli jsme se jako kamarádi, zařídil mi nejlepší hotel v okolí. Častoval mě kytkami a zmrzlinou, byl velmi milý,“ prozrazuje Simona, jak začal vztah modelky s hokejistou.