Česko – Itálie 0:2 - Je konec! SHOŘELI JAKO PAPÍR
HAMBURK – Celé Česko se ponořilo do smutku a pláče. Naděje národa zhasly, modlitby zůstaly nevyslyšeny. Je konec... Čeští fotbalisté na mistrovství světa v Německu prohráli s Italy, a jedou domů.
● Úspěšná generace propadla peklu!
● Bůh se od ní odvrátil v nejtěžší chvíli!
● Vyhrát měla EURO, teď si lhala do kapsy...
Do osmifinále se z naší základní skupiny prodrali Italové a Ghana. Ta včera porazila 2:1 Američany...Češi měli v zápase roku jiskřit, ale byli asi tak vzrušující, jako když si polonahé tanečnice v Moulin Rouge natáhnou přes sebe tílka. Citelně chyběl zraněný Koller i distancovaný Ujfaluši, už v prvním poločase jsme dostali první gól, pak byl vyloučený záložník Polák. Česká obrana až příliš často připomínala králíka ochromeného reflektory protijedoucího vozidla, naše útoky, které měly šťávu, vsákli Italové jako suchá houba.
Ještě před pár dny hýčkalo celé Česko v rukách krásný sen o medaili, opájelo se jeho barvou a krásou, aby včera vidělo ten klenot padat do smetí... Kapitán Pavel Nedvěd, včera nejlepší český hráč na hřišti, odcházel z trávníku se slzami v očích. Věděl, že to byl jeho poslední zápas v nároďáku. Končí také Poborský, asi i Galásek. Loučit se možná bude také trenér Karel Brückner. Surový, nepochopitelný, divný konec jedné slavné fotbalové generace...
Měli být mezi pěti nejlepšími na světě. Měli právě na tomto mistrovství světa oslnit, prokázat svůj kumšt. Jenže shořeli jako papír… Naděje spolklo peklo. Úspěšná generace končí v slzách, když bůh se od ní odvrátil ve chvíli nejdůležitější.
Je to smutný epilog? Jen realita. Prohra 0:2 s Italy byla završením bezbřehé smůly Brücknerových dětí. Ze skupiny E jdou dál Italové a Ghana, Češi spolu s Američany balí kufry ke smutnému návratu domů.
Odjíždějí z Německa utrápení, zklamaní, zlomení. Dnes už tuší, že proklamovaný vrchol měli před dvěma roky na mistrovství Evropy v Portugalsku, kde skončili třetí. Teď si jen něco nalhávali do kapsy, to před dvěma roky byli mnohem lepší! A měli víc štěstí. Tam mu měli vyjít naproti a slavně vyhrát, neklopýtnout s Řeckem...
Teď jim osud uchystal nástrahy, s nimiž se nedokázali vyrovnat.Štěstí teď neměli, ani co by se za nehet vlezlo. „Musel by se stát zázrak,“ tušil Pavel Nedvěd po prohře s Ghanou. Proti Italům šli Češi bez zraněného Kollera, u Baroše byl zdravotní defekt zřejmý celou dobu, co byl na hřišti. Neměli potrestaného Ujfalušiho a navíc opět celý poločas hráli v deseti bez vyloučeného Poláka. Vrchol nezodpovědnosti!
Ne, všechno se spiklo proti nim. „Říkal mi Thuram, že mistrovství světa je úplně něco jiného než Euro. Vyplnilo se to, je to úplně jiný turnaj,“ musel ještě přiznat Nedvěd. „Těch ztrát bylo moc, nedalo se s tím bojovat,“ dodal.
Český tým přijel s druhou nejstarší sestavou a v plné nahotě se potvrdilo, že přestárl.Na vlnu zranění neuměl trenér Brückner reagovat, nemá rezervní tým, který by zastoupil elitní hráče. Příliš si hýčkal své oblíbence. Teď, pokud neodejde, musí vytvořit tým nový, zbavit se generace třicátníků a stavět na dalších.
Mistrovství světa byla obrovská lekce; hořká, ale poučná. Češi jeli do Německa jako pyšný tým.Vracejí se vyhořelí. S palčivým políčkem ve tváři, uvrženi do reality...
Tihle hráli naposledy...
Proč tonevyšlo?
Deset důvodů, proč Češi v Německu ztratili svůj kredit:
1. Chabá forma
Český tým zasáhla marodka jako morová epidemie. Už v kvalifikaci, pak další vlna na jaře. Řada opor laborovala, Poborský chřadnul ve II. lize, jiný (Jankulovski) leštili lavičku. U všech se to odrazilo ve formě.
2. Chatrné zdraví
Tým ještě před MS přišel o Šmicra. Baroš hrál jen proti Italům, se sebezapřením a bez efektu. Koller se zranil v prvním duelu, a už nenastoupil. Tým se ocitl zcela bez útoku.
3. Absence Kollera
Útočník Koller chyběl nejen jako útočník. V plné nahotě se ukázalo, že nikoli Nedvěd, Rosický, ale on je nejdůležitějším mužem týmu. Bez něj si ostatní nevěřili, byli bezradní.
4. Chybná rozhodnutí
Trenéra Brücknera tentokrát zklamala jeho intuice. Neměl odvahu odříznout matné Poborského, Plašila, Lokvence a radikálněji provětrat sestavu, vsadit na nové koně (Štajner atd.)
5. Nezodpovědnost
V týmu se rozmohla nedisciplinovanost. Proti Ghaně i Itálii měli Češi vyloučené; nejdřív Ujfalušiho, pak Poláka, taky Lokvenc jako náhradník nasbíral dvě žluté...
6. Špatné standardky
Tým vždy zdobily skvělé signály ze standardek. V Německu nezahrál dobře jednu jedinou. U vlastní brány naopak hořel.
7. Atletičnost
Čeští hráči – snad na Rosického – nebyli dost rychlí, zejména proti Ghaně byl rozdíl ve fyzických dispozicích markantní. Potvrdilo se, že řada hráčů už nestačí.
8. Taktika
Mužstvo, které vždy nahánělo hrůzu presinkem a herní kreativitou, najednou čekalo, co s ním vyvede soupeř. A to i v zápasech s USA a s Ghanou.
9. Kalkulace
Tým, jenž hrál vždy na vítězství, najednou předem bral bod s Ghanou. Vsadil na »českou« kalkulaci a Afričany si dovolil v úvodu podcenit. Po inkasované brance se sesypal.
10. Špatná atmosféra
Brückner byl v předtuše neúspěchu nebývale nervózní, až paranoidní. Hráči se mu za zády smáli, ale také jeho nálady přejímali.
