Koukal s Kolářem: Jako Torres s Villou
PARDUBICE – Ne, na jedné věci se ti tři přece neshodnou. „Playstation!“ vyhrkne Petr Koukal. „My s Količem jsme vždycky lepší.“ Jan Starý jen kroutí hlavou: „Jelikož jsem jejich soupeř, nemůžu to potvrdit.“ Jednou týdně se tihle tři a náhradní gólman Martin Růžička sejdou s ovládači v rukou na partičku FIFY.
Kdo vyhrává? „Mně to kazí Růža,“ vymlouvá se Starý. „Je to pravda, ale my s Količem jsme úžasný!“ přisazuje si Koukal. Bitvy mají pokaždé stejný scénář: Španělsko proti Brazílii. „Na Španěly nikdo nemá. Torres, Villa, já a Količ,“ vypravuje horlivě Koukal. A ještě si stěžuje: „Růža tam vždycky nastaví nějakou Brazílii, kterou vůbec neznáme, tam proti nám hraje nějakej Joe.“ Starý se usmívá: „My bychom si klidně mohli vzít Slovensko, nebo Ukrajinu, ale chceme vyhrát...“ Jeho spoluhráč dělá všechno proto, aby nebyl brzda. „On byl teď Růža čtrnáct dní nemocnej. Byl v Chrudimi, nemohl hrát zápasy (v pátek už ale vychytal v nájezdech Kladno – pozn. aut.), protože musel trénovat. Přišla mu poštou FIFA...“ chechtá se Koukal. Jen tak ale kluci nehrají. „Kdo prohraje, koupí pití a nějakou svačinu na příští hru,“ líčí Starý. „Jo, jsou to občas pěkný nervy,“ dodává Koukal.
26.10.2008
