Koukejte vyhrát, jinak... Hybaj k Turkovi!

Hned po žních! A to si užijete...

A ten se s nikým nepáře, víte přece, jaký je vztekloun, prchlivec a cholerik.

Jde o postup do čtvrtfinále mistrovství Evropy, jde třeba o další angažmá… Budete na to muset vlítnout a Turka sesekat. Jinak skončíte všichni v turecké lize. S takovými výkony vás lepší budoucnost nečeká. A vzpomeňte, kolik českých fotbalistů trpělo pod krutovládou v zemi půlměsíce a utíkalo zpět.

„Po žních jdeš k Turkovi,“ zahromoval nekompromisně pan Pávek a závozník Otík Rákosník se rozklepal, udělal psí oči a prosebně zaševelil: „Pane Pávek, ne, k Turkovi ne…“ Co se ale nadělal blbostí. Pražákův pokácený sloupek, polívka na židli, vysypaná slánka. Kdo by neznal klasiku – Vesničku mou střediskovou.

Jestli nebude lepší zítra vyhrát, vylepšit si renomé, abyste k tomu zpropadenému Turkovi nemuseli. Co byste tam dělali se svými manželkami? Nevystrčí nos na ulici, Turci jdou po blondýnách jako diví…

Jenže tady končí veškerá legrace.

Víte, co koho čeká?

Petr Čech: Teprve v Besiktasu ocení svou proslulou přilbici. Když z hlediště létají mince, zapalovače, lahve, je právě protetika hlavy velmi vhodnou pomůckou.
Jan Koller: Jendo, až budeš dejme tomu v Manise, už nikdy neplivej na soupeře! Je to obrovská potupa. A to se pak vytahují nože…
Milan Baroš: Na dálnici se jezdí jen 120 km/h a překročení rychlosti se tvrdě trestá! A to poškrábané ferrari. Nedáš gól: rýha. Nedáš zase: druhá... Ani potřetí se netrefíš? Vytlučeme ti okno. To ten auťák bude za chvíli vypadat! A Milane, znáš to, co se říká: smradu jako v Cařihradu (pozn. dřívější název pro Istanbul). Až si zase zacpeš nos, může to vypadat jako rasistický posunek.
Marek Jankulovski: Asi nikdy nedoléčí koleno. Skončí bezpochyby v nějakém islámském klubu a když bude každý den klečet na koberečku, modlit se k Alláhovi a tlouct hlavou o zem, odejde mu i druhý meniskus.
Tomáš Ujfaluši: Turci jsou pověstní tím, že neplní slovo a s výplatami už si hlavu vůbec nelámou. Chodí pozdě, nebo vůbec. Víš, co to bude za průšvih, až dvakrát nezaplatíš alimenty?!
Karel Brückner: Pro něj by bylo Turecko trestem největším! Zvlášť v některém z klubů na tureckém jihu, u moře, kde to pálí jako čert a nezaprší. Jo trenére, rozum do hrsti, nebo – hybaj na Riviéru!

Česko – Turecko: Thriller o všechno!

SEEFELD – Thriller, kdy jeden ze soupeřů zahyne a druhý jde dál. Čeští fotbalisté se s Turky zítra utkají v přímém souboji o postup do čtvrtfinále mistrovství Evropy. Kdo vyhraje, jde z druhého místa skupiny A proti Chorvatům. Poražený končí. Nerozhodný výsledek znamená penaltové rozuzlení, nervák na závěr.

Oba týmy si nepřipouštějí, že by v neděli večer skončila jejich mise. „To utkání zvládneme. Stoprocentně,“ je přesvědčený David Rozehnal. Turci jsou tradičně mistři silných prohlášení. Navíc jsou motivováni speciální prémií od tureckého svazu v přepočtu 3,2 milionů korun jen za postup. „Máme kvalitnější tým než Češi. Bude to pro nás jednodušší zápas než proti Švýcarsku,“ prohlásil sebevědomě kouč Fatih Terim. „Mají nevyrovnané výkony, jsou labilnější,“ umí pošťouchnout také Libor Sionko. Kdo vyhraje, postoupí. Remíza=penalty. Nikdo je ale nechce. „Budeme trénovat jak kopání, tak i chytání penalt. Ale spíš se zaměříme na to, abychom zvítězili rovnou,“ řekl trenér Karel Brückner. Podle všeho pošle na hřiště vedle Baroše opět i Kollera, chce sehrát ofenzivní partii. A hlavně vítěznou…

A o 75 milionů

SEEFELD – Nehrají jen o postup do čtvrtfinále. Čeští fotbalisté mohou získat i další odměnu. Když Turky porazí, vydělají fotbalovému svazu 75 milionů korun (za výhru 25 milionů, za postup 50 milionů). Na turnaji už rozmnožili odměny od UEFA. Za postup na evropský šampionát totiž bral svaz 198 milionů korun, za vítězství nad Švýcarskem přidal dalších 25 milionů. Nyní to dělá 223 milionů korun. Klíč pro rozdělní odměn je jasný. Po odečtení nákladů na EURO dostanou fotbalisté 40 %.

ZPRAVODAJSTVÍ Z EURO 2008
Michal Chytil (text) Denisa Hamerníková (foto)