Tomáš Berdych po pěti letech odložil kšiltovku a teď: Oslní Paříž?

Pozor, začíná to už dnes v 11 dopoledne! A ke všemu pikantním českým duelem Vaidišová – Benešová! Ano, grandslamový French Open, druhý vrchol tenisové sezony, startuje stejně jako loni netradičně už v neděli, aby pořadatelé v Paříži ještě více vydělali na vstupném. A fanoušci lačnící vidět české tenisty by si měli pospíšit, protože letos to v jejich podání na žádné spanilé jízdy pavoukem nevypadá. Naděje jsou v podstatě jen dvě: vedle Radka Štěpánka především TOMÁŠ BERDYCH (22), aktuálně dvanáctý hráč světa.

Tomáši, před šesti týdny jste si při Davis Cupu v Rusku zle pochroumal kotník, tento týden jste už na Světovém poháru zase válel. Překvapil jste výhrami nad Blakem a Caňasem sám sebe?
„Určitě, nečekal jsem, že to bude tak dobré. Ale nejdůležitější je, že jsem zdravý a noha je v pořádku – od toho se totiž vše odvíjí.“

Nebál jste se po moskevském zážitku na antuce sklouznout?
„Proč? Vážně nemám žádný problém, jsem úplně zdravý. (smích) V Düsseldorfu jsem všechno dělal na sto procent, žádné šetření se. Potřeboval jsem se dobře připravit na Paříž, tak snad se to povedlo.“

Byla jedna akce dostatečnou přípravou na grandslam?
„Doufám, že jo. Hrál jsem tři těžké zápasy, k tomu i nějakou tu čtyřhru. Myslím, že by to mělo stačit.“

Přehnaně velké ambice ale po tom všem asi nemáte...
„Jsem v pohodě. Z loňska nemám co obhajovat, vypadl jsem hned v prvním kole. Vždycky ale záleží na losu, na štěstí, já si nikdy nedával žádné konkrétní cíle. Alespoň veřejně jsem o nich nemluvil...“

Při Světovém poháru jste se vytasil s jednou novinkou – hrál jste bez kšiltovky, u vás věc nevídaná. Pročpak?
„Chtěl jsem si to jen vyzkoušet. Ale možná se k ní v Paříži zase vrátím, ještě nevím...“

Nová image?
„Jéé, tak to vůbec!“

Neříkejte, vždyť tenis v čepici hrajete snad pět let!
„Fakt ne, byl to jen pokus. Ale je pravda, že těch pět let to tak nějak bude. Občas na tréninku jsem si kšiltovku nenasadil, ale v zápase byla na hlavě vždycky. Dřív jsem taky míval delší vlasy, které by mi jinak padaly do očí. Teď jsem nakrátko a můžu si je trochu vyvětrat.“

Vždy jste ale tvrdil, že je to o síle zvyku. Kšiltovka už vám do hlavy přece musela zakořenit.
„Je to opravdu jen o zvyku, jinak v tom žádný rozdíl nevidím. I když je jasné, že při ostrém sluníčku bych na kurtu tři hodiny bez čepice hrát nevydržel. Jak říkám, asi to odteďka budu střídat.“

Škoda. Kšiltovka vás sice za ta léta dovedla až do Top 10, ale teď, v éře bez ní, byste třeba pronikl do elitní světové pětky...
„Ježíš, tak to mě vůbec nenapadlo. To je fakt dobrý. Zkusím teda o tom ještě popřemýšlet.“ (smích)

Očima kouče: Tomáš je nadrženej!

„Jsem moc spokojený s přípravou na Světovém poháru v Düsseldorfu. Tomáš má nohu v pořádku, hrál výborný tenis s Blakem, Söderlingem i Caňasem a psychicky je na tom moc dobře. Sice má trochu zápasové manko, což bylo zpočátku znát na pohybu, ale teď už je vše v pohodě. Loni v Paříži vypadl v prvním kole, takže nemusí obhajovat žádné body, je v klidu. Během pauzy si odpočinul a na tenis je pořádně nadrženej! V Paříži to bude dobré!“
Jaroslav Navrátil