Alexandr Ovečkin plakal štěstím: Mami, mám zlato!
QUÉBEC – Kolik vody muselo protéct v řece Moskvě, než Rusové dobyli světový hokejový trůn! A kolik skvělých hráčů si za těch 15 let táhnoucího se čekání na konec období temna vylámalo zuby… Taková velmoc!
Kolik vody muselo protéct v řece Moskvě, než Rusové dobyli světový hokejový trůn! A kolik skvělých hráčů si za těch 15 let táhnoucího se čekání na konec období temna vylámalo zuby… Taková velmoc! A takové trápení! Až v neděli v Québeku se to Rusům povedlo, po výhře 5:4 nad Kanadou v prodloužení. A možná nejvíc se zajíkal štěstím ALEXANDR OVEČKIN (22).
Nejbohatší hokejista na světě, ale také pořád rozpustilý kluk. Euforie z úspěchu ho vystřelila kamsi do nadoblačných výšin. Přišel mezi novináře a hned rozesmátý povídal: „U nás doma se všichni určitě opijou.“ Na vteřinu se odmlčel a začal se tlemit: „A my taky!“
Zadržte, než si pomyslíte něco o Rusech. Kdo by mohutně neslavil světové zlato? Jen si vzpomeňte na nedávné každoroční veselice na Staromáku. A v Rusech bouchla nastřádaná extáze za minulých 15 let… „Je to velká chvíle pro naši zemi. Obrovská úleva. Konečně jsme zase vládci světového hokeje, aspoň na rok,“ vykládal Ovečkin. Když začínal s hokejem, panický strach ze sborné pomalu pomíjel. „Pořád jsme prohrávali a teď se to otočilo. (vydechne si) Nemám slov, jak bych to popsal…“
Najednou byl naměkko, rozpustilost na chvíli vystřídala nostalgie. V ruce pořád svíral mobil, při rozhovorech pročítal esemesky. Najednou se zase rozzářil. „Píše mi kamarád,“ usmál se. Taky táta s mámou blahopřáli, fandili mu doma v Moskvě. Jejich synek přiveze domů z Kanady nejcennější medaili. „Nikdo se jí nesmí dotknout. Je jenom moje!“ chránil si ji s nadsázkou. Koridor pro novináře ho byl plný. V jednu chvíli do něj vrazil Kanaďan Ryan Getzlaf, když couval. Ovečkin se na něj na chvíli podíval, zdvihlobočí, zda je ještě správný čas podstupovat souboje. Pak se usmál: „Byli jste fakt dobrý,“ a podal mu ruku. Pokračoval v rozhovoru, když tu se mu rozsvítil mobil. „Halo, Mišaň. Nu što? Pozdravlenije? (Tak co? Gratulace?)“ rozchechtal se. „Sorry guys!“ omluvil se novinářům a věnoval se telefonátu.
Když procházel kolem beka Greena, kterého zpovídala televize, hovor típl, objal ho kolem ramen a do objektivu povídá: „Mikeu, já ti říkal, že vám dá Kovalčuk gól, že jo?“ Tenhle úspěch Ovečkinovi rozskákal srdce. „Všechny vás miluju! Úplně všechny! Paříme!“ zařval do kamery. Tohle budou perné prázdniny, vlastně »kanikuli«...
Hrdina Kovalčuk: Řezník turnaje!
Stačilo, aby se pánové z IIHF špatně vyspali a Ilja Kovalčuk (25) ve finále hokejového MS nehrál! Ve čtvrtfinále se Švýcarskem vypěnil a na šampionátu dostal druhý trest ve hře. V extralize by za to okamžitě následoval vícezápasový distanc, na mezinárodním poli byla pravidla mírnější.
Kovalčuk, s 52 minutami suverénně nejtrestanější hráč turnaje, mohl díky dobrozdání komise nastoupit. „Vynechat ho ze sestavy? Věřili jsme mu,“ řekl po finále kouč Vjačeslav Bykov, proč Kovalčuka podržel v sestavě. Vyplatilo se! Vyhlášený kanonýr, který do té doby nasbíral víc průšvihů než branek, ve finále vstřelil své první dva góly na turnaji! Tím prvním v závěru vyrovnal, tím druhým rozhodl o porážce Kanady. „A víte, že mi něco podobného Alexej Morozov předpověděl?“ usmíval se pak Kovalčuk.
„Díky bohu, že to tak dopadlo. Doufám, že je moje malá dcerka na svého tátu pyšná,“ věřil. Možná jí i něco pěkného napsal. Hodinu po finále seděl v prázdné hale, symbolicky na trestné lavici, a dlouhé minuty vyťukával do mobilu odpovědi na blahopřejné esemesky. Co asi tak mohl domů psát? „Ahoj holky, táta už nezlobí…“
