Stanislav Vlček: Vyhrkly mi slzy!
PRAHA – Když se na internetu dozvěděl o slávistickém ligovém triumfu, oči se mu zaleskly štěstím. „Byl jsem strašně šťastný, že to kluci dokázali,“ vyznal se včera útočník STANISLAV VLČEK (32).
Když se na internetu dozvěděl o slávistickém ligovém triumfu, oči se mu zaleskly štěstím. „Byl jsem strašně šťastný, že to kluci dokázali,“ vyznal se včera útočník STANISLAV VLČEK (32). Za »sešívané« odkopal před přestupem do belgického Anderlechtu jen půlku sezony, zlatou medaili si ale stoprocentně zasloužil.
Jak se vám líbí?
„Krásná! A ani jsem nečekal, že ji dostanu tak rychle. Vždyť jsem včera večer sedl v Belgii do auta, a teď, v půl jedné ji mám na krku.“
Jak jste sledoval klíčovou sobotní bitvu?
„Měl jsem zrovna trénink, takže jsem zápas neviděl. Ale když jsem pak na internetu objevil výsledek, tak jsem klukům okamžitě volal. Hodně jsem to s nimi prožíval.“
Jak často jste od nich vyzvídal, co je nového?
„S Erichem Brabcem jsem si volal týden co týden, párkrát jsem mluvil i s trenérem Jarolímem. Informace jsem tedy měl.“
Takže jste asi brzy zjistil i to, že fanoušci během utkání s Jabloncem vyvolávali vaše jméno?
„Měl jsem na stadionu rodiče i kamarády, takže mi to sdělili. Musím se přiznat, že mi potom vyhrkly i slzy.“
V srpnu se jim možná předvedete jako soupeř – v třetím předkole Ligy mistrů…
„To bych fakt nechtěl, ani si to neumím představit. Jedině až ve skupině – kdybychom tady třeba hráli poslední zápas a oba týmy by po něm postupovaly dál.“
Trenér Jarolím: Vzhůru k moři!
Až do nedělního rána juchal v klubu Solidní nejistota, sem tam si bafnul z mistrovského doutníčku, ovšem stopy únavy byste na něm nenalezli ani pod mikroskopem. Odpočinek? Tohle divné slovo kouči Slavie Karlu Jarolímovi (51) nic neříká. Sotva skončila jedna sezona, už si láme hlavu nad další. „No jo, přemýšlím nad ní. A navíc ty oslavy titulu nebyly tak bouřlivé jako po postupu do Ligy mistrů,“ přiznal včera úspěšný trenér. Chystá se vypnout alespoň na chvíli? „To víte, že ano. Koupím si nějaký zájezd last minute a pojedu se ohřát k moři,“ pověděl vesele a zažertoval: „Kam přesně to bude, vám neřeknu. Ještě byste mě tam mohli pronásledovat.“