SLAVIA PRAHA - MISTR LIGY!
PRAHA – Slavia bujaře křepčí, Sparta zůstala sražena na kolenou! Vršovický Eden se včera po dvanácti letech znovu ponořil do slastné euforie! »Sešívaným« se ostrý comeback domů vydařil, po lopotné remíze s Jabloncem 2:2 zde oslavili historicky patnáctý mistrovský titul!
Fotbalový titul slaví po 12 letech v Edenu, Pohár UEFA vybojoval Baník, klokani padají do II. ligy
Po hokejistech vzývajících sytě červenou a nevinně bílou oslavili letos ligový triumf i slávističtí fotbalisté!
„Mistři, mistři,“ skandovaly nadupané tribuny (20 698 diváků – v české lize nejvíce od zápasu Brno – Sparta ze září 1999!), autor jedné z branek Belaid se skácel ve středovém kruhu, útočník Toleski poklekl a ukázal do nebes. Včera, přesně v 16.47, se »věčné druzí« konečně zase dočkali. K prvenství v soutěži jim stačila plichta. A mohli dokonce i prohrát. Konkurenční Sparta totiž vybouchla v Liberci (3:4). I tak to byly nervy…
„Počítali jsme vteřiny, zestárl jsem snad o deset let,“ vyznal se zraněný bek Dřížďal. „I když jsme si to už mohli zkazit jenom sami, tak jsme byli nervózní. Psychika se na nás podepsala,“ doplnil jej trenér Jarolím. Snažil se tvářit vážně, ale koutky mu cukaly. Vždyť se podepsal pod jednu z nejlepších sezon celé existence tradičního pražského klubu!
„Věřím, že se do naší historie zapíše zlatým písmem. Titul, Liga mistrů, nový stadion – nic víc se už dokázat nedá. Možná nastal čas předat to někomu jinému,“ vtipkoval kouč uvolněně. O trápení Sparty věděl, na mizerný výkon svého týmu proti Severočechům zapomněl ve chvíli, kdy zazněl poslední hnizd. Na program dne (a noci) se dostaly oslavy.
„Doufám, že mě ráno nebude bolet hlava,“ usmíval se lodivod před hromadným přesunem do centra Prahy. „Nejdřív nás čeká večeře v naší restauraci Svatého Václava, dál bude každý pokračovat tak, jak se bude cítit,“ njastínil scénář večerního juchání záložník Šmicer.
Dlouhou pouť po barech si slávisté mohli dovolit – za zisk titulu získala kabina prémii 5 milionů korun.
Vladimír Šmicer: Spadlo nám to do klína!
PRAHA – Před zápasem se převaloval po posteli, mizerně spal, cítil obrovskou zodpovědnost. Poprávu! Právě na něj ve chvílích největší nervozity Slavia spoléhala. A nositel úspěchů a štěstí VLADIMÍR ŠMICER (34) ji nezklamal. Po dvanácti letech dokráčel se »sešívanými« v Edenu k dalšímu titulu.
V klidu a pokoji jako v roce 1996 jste ale trofej rozhodně nezískali, že?
„Kdepak! Trošku nám to spadlo do klína, měli jsme štěstí. Ale stojíme teprve na začátku, v budoucnu musíme přidat. Takový klub jako Slavia by potřeboval každý rok hrát Ligu mistrů. A to nebude lehký.“
Oslavy triumfu budou jistě snazší…
„Já nechám oslavovat mladé, sám si to budu spíš vychutnávat. Oni vyhráli poprvé, já už jsem si to užil.“
Jenže letos vás doma přitom poprvé viděly i obě vaše ratolesti. Jiříka i Natálku jste si hrdě přivedl na trávník…
„Byli jsme domluveni, že si pro ně po zápase skočím, seděli v první lajně. Ale když se na nás potom začaly valit davy z tribun, byly to nervy.“
Budete je jako hráč prožívat i v příští sezoně?
„Pan Luhový (bývalý reprezentant a dnes fotbalový kritik – pozn.) už mě sice vidí na golfu, ale ještě rok bych hrát chtěl. Pořád mě to baví. A že končím, jsem taky nikdy neřekl.“
Autor: (bar)
Foto Aha! – Denisa Hamerníková, Martin Přibyl, Aleš Krecl a ČTK
