Zmlácený rozhodčí Pavel Královec: JSEM ČISTÝ! Manželka mu navrhuje, aby chodil po ulici v helmě

Zmlať si svého Královce! Jak to uděláš? Počkáš na parkovišti, až půjde z práce ke své »oktávce«. Tam mu zatřeseš mozkem a přerazíš nosní přepážku. Fotbalovou republikou letí zvěsti: Co a komu asi provedl český elitní rozhodčí z listiny FIFA PAVEL KRÁLOVEC (30), že dostal nakládačku?

V zápase Slavia – Mladá Boleslav omylem vyloučil hostům hráče a »sešívkám« upřel jasnou penaltu. Někdo ho 8. ledna zbil do bezvědomí! Ještě dnes chodí s krvácením z nosu do nemocnice. Na policejní stanici je málem víc než doma. Vyšetřování běží. A Královec ve své domažlické prodejně se svářečskými potřebami kroutí hlavou „Neuvěřitelné!“

Už jste přišel na to, kdo vás přepadl?
„Ne, ale policie má, myslím, dobrou stopu.“

Fotbalovou?
„Vím, kam policie míří. Ovšem nemohu během vyšetřování nic říct. To by mě asi nepochválili. Pořád říkám, že tu událost nechci dávat do souvislosti s fotbalem. Ani kolegům rozhodčím jsem nic nepověděl.“

Tak jinak. Vyčíhal si vás naštvaný fanoušek?
„Hmm. Naše adresy visí na internetu. Ale nechtějte ode mě teď slyšet vyjádření.“

Zkuste si tipnout, kdo vás tak zřídil. Prý vám nic neukradli, je to tak?
„Je. Měl jsem u sebe věci z firmy, kreditní karty, peníze. Po tom asi nešli.“

No tak proč? Zkusme vylučovací metodu. Znovu, fotbal...
„Já vím, že jsem udělal chyby. A přiznal jsem to. Rok a půl se mi nic podobného jako na Slavii nestalo. Dvakrát po sobě jsem dostal křišťálovou píšťalku pro nejlepšího rozhodčího. Ale jednou chyba přijde. Přesto nemůžu uvěřit, že by si někdo něco takového objednal.“

Nevzal jste někdy peníze za něco, co jste potom na hřišti nesplnil?
„Cože? Úplatky? Vy myslíte tlaky? Na mě žádné nejsou. Vážně, nejsou!“

Čili jste čistý?
„Naprosto.“

Ale boss Slavie Tomáš Rosen řekl, že právě vy zabíjíte fotbal. Že liga je deset kol v pořádku a pak se začnou dít věci. Co vy na to?
„Slyšel jsem to, bylo to právě po tom zápase na Slavii. Ale nevím, jestli to neřekl v emocích. Nemá cenu k tomu nic říkat. Udělal jsem chybu tak, jako každý jiný. Mrzí mě to, ale nebyl v tom úmysl. Já nevím nic o tom, že by někdo po desátém kole dění v lize ovlivňoval.“

Když ne fotbal, tak co? Kdo by měl zájem vás vyřídit? Konkurence ze svářečské branže? Nesebral jste někomu zakázku?
„Mluvil jsem o tom s klukem z firmy. Ano, byznys je byznys. Jako ve všem. Ale shodli jsme se na tom, že tohle není důvod. Nic takového se nestalo.“

Někdo z rodiny? Závist?
„Přemýšlel jsem o všem. Ne, tohle není z rodiny. Víte, časy jsou takové, že je nebezpečné pískat, podnikat, prostě dělat cokoliv. Ale kvůli tomu toho přece nenecháte.“

Když jsme u toho, jak to prožívají vaši nejblížší?
„Dcerka je naštěstí ještě malá, jsou jí tři roky. A jestli myslíte, že manželka řekla, abych s pískáním skončil, tak se mýlíte. Jistě. Probírali jsme všechny možné varianty a shodli jsme se, že si z žádné nesmíme dělat hlavu. Zvlášť, když ji teď máte pořádně rozbitou...“

Ale vážně: Opravdu se o vás žena nebude bát? Říká se, že vás v krvi našla právě ona...
„Jen mi navrhla, abychnosil helmu. Takovou, jako mají hráči amerického fotbalu...“

Nemáte strach, že se do vás zase někdo pustí. že ten první útok byl jen varování?
„Mám přiměřenou policejní ochranu. Ovšem to víte, že ve vás vždycky něco hlodá.“

Ale s pískáním neskončíte a na jaře se necháte nasadit třeba na zápas Mladá Boleslav – Slavia...
„Ještě musím udělat fyzické testy. Kvůli hospitalizaci jsem je nestihl a dnes se ještě po čtvrtém rychlém kroku necítím. Ale jestli na mě vyjde právě tenhle zápas, pak s tím nemám problém. Nevybírám si, ani neříkám, že někam nechci.“

Jako když znásilníš...

Diody, dráty, náhradní díly. Okna firemní prodejny Pavla Královce směřují na parkoviště. A ta plocha před obchoďákem je přes den frekventovaná asi jako bleší trh v Káhiře. Ale v noci... „Zmlátit vás můžou všude, v Domažlicích, v Praze, kdekoliv,“ povídá ar bitr. „Nebudu se fotit, tohle je malý město,“ namítá zarputile. Pak napaří kšiltovku hluboko do čela a na námitku, že mu není vidět do očí, reaguje: „Takhle ji nosím.“ Nakonec přece jen ukáže na místo činu: „Jo, tady jsem ji dostal.“ Takřka okamžitě se zjeví chlápek a huláká: „Ty vole, ty dostaneš jednou přes držku a hned seš slavnej.“ Sudí se hořce usměje: „To je stejně blbá sláva, jako když někdo znásilní, víš...“