Nová vlna! Vítězná?

RIGA – Erat, Irgl, Plekanec, Michálek, Krajíček. Tak o těchto hráčích ještě mnohé uslyšíme. Jsou nadějí českého hokeje. Oni, a ještě další. V Lotyšsku mladíci předvedli, že se český hokej opravdu nemusí bát budoucnosti.
I nová vlna, generace, která střídá Jágra a spol., má v srdcích touhu vítězit. To jsou další »Zlatí hoši«. Chystejte si police na poháry!
„Všem patří velké uznání, v závěru už ovšem neměli kde brát. Tým byl nezkušený, takže jsme víc vytěžovali některé hráče. Ale musím říct, že jsem pyšný, jak vysoko šel tak mladý tým,“ pochvaloval si v Rize trenér Hadamczik.
V podobném duchu mluvil i útočník Bulis, jenž ovšem sám patří mezi ty mladší, mezi nejbližší budoucnost. „Musíme si uvědomit, že jsme tady měli mladé mužstvo, dost kluků z extraligy. Porazili jsme Rusko i Finsko, jen ty Švédy ne. Tentokrát byli lepší,“ řekl Bulis. Pro něj a ještě o kus mladší hráče byl šampionát zkušeností k nezaplacení. Patnáct nováčků na MS a stříbro. To prostě nemůže být neúspěch, ale doklad toho, že nová vlna je také naladěná na vítěznou notu.
„První mistrovství a hned stříbro. Těším se, jak přijedu domů a ukážu medaili rodině, kamarádům. Je to jeden z vrcholů mé kariéry,“ rozplýval se obránce Michálek. On je právě jedním z těch, kteří přebírají otěže. „Ten kluk bude jednou skvělý,“ pravil o něm kouč Phoenixu Gretzky. Ne, on už skvělý je!
A chce reprezentovat, splnit si další z dětských snů. „Věřím, že si jednou zahraju v nároďáku s bráchou a třeba to zlato vyhrajeme spolu,“ zasnil se mladík, jehož bratr Milan je ofenzivní hrozbou San Jose. Zbyněk už se těšil, jak mu bude o turnaji vyprávět.
„Mám na co vzpomínat, nejvíc na partu, která se dala dohromady. Semkli jsme se, bojovali jeden za druhého. Nepoložili jsme se. Těm, kteří nám nevěřili, jsme ukázali, že nás nesmí odsuzovat předem. Je to zadostiučinění,“ nadchl se stříbrem Zbyněk Michálek. Když přesvědčí bratra a přidají se další mladíci, může se z Vancouveru 2010 přivézt do Česka další zlatá olympijská medaile.
Jak si vedli na MS
Brankáři
Milan Hnilička
(32 let, přezdívka Hnilda)
Střídal skvělé okamžiky s těmi, kdy mu puky vypadávaly jak horký brambor. I přes zranění zad se nakonec zvedl.
Adam Svoboda, (28, Áda)
Do branky se nedostal, před čtvrtfinále k tomu měl blízko. Nakonec byl rád, že na led nemusel.
Tomáš Pöpperle, (21, Pepís)
Jako trojka neměl šanci se předvést.
Obránci
Tomáš Kaberle, (28, Kába)
Nejvytěžovanější muž týmu, rozehrával přesilovky, bránil, pral se. Patřil k duši týmu, lepší bek prostě není.
Jan Hejda, (27, Hejdič)
Docela často chyboval, k formě z minulých let měl daleko. Ale i tak dřel a jeho 100 kilo bylo znát.
Lukáš Krajíček, (23, Krajíc)
Chyboval z nezkušenosti a přemíry chtění. Ovšem na nováčka si vedl excelentně, je velkým příslibem do budoucnosti.
Martin Škoula, (26, Škoulič)
V defenzivě až na drobné výpadky spolehlivý. Nepouštěl se do žádných velkých akcí, pečlivě bránil.
Zbyněk Michálek, (23, Michi)
Na své mládí téměř nedělal chyby, a ještě dával góly. Důležitý na přesilovky. Gretzky ho ve Phoenixu nechválí zbůhdarma.
Martin Richter, (28, Riči)
Zrušil dovolenou v Mexiku, aby vyztužil defenzivu národního celku. Hledal se a našel.
Zdeněk Kutlák, (26, Kutly)
Většinu času strávil v koutě střídačky.
Miroslav Blaťák, (23, Bláto)
Dlouho nebyl ani na soupisce, nehrál.
Útočníci
David Výborný, (31, Vejba)
Jednoznačně nejlepší hráč týmu. Ze soupeřů si dělal srandu, připravoval šance, zakončoval. Excelentní!
Jaroslav Balaštík, (26, Baláž)
Chodil na přesilovky, nebál se před branku a dával góly. Bravo.
Jaroslav Hlinka, (29, Hlína)
Technický a velice odolný hokejista, v semifinále oslavil 100. zápas v reprezentaci gólem přes celé hřiště do prázdné branky Finů.
Jan Hlaváč, (29, Bubák)
V prvním útoku to měl jednodušší, snažil se, měl mezery v zakončování, ale nic nevzdával, žádný souboj nebyl pro něj ztracený.
Tomáš Plekanec, (23, Pleky)
Co předvedl v semifinále s Finskem, to si zaslouží poklonu. Postupně se propadl do čtvrté lajny, ale i v ní makal.
Jan Bulis, (28, Bulák)
Dřel, srážel se, makal, chodil na oslabení, až téměř pletl nohama. Jeho výkonu chybělo jediné, neproměňoval šance.
Martin Erat, (24, Špenát)
Dokázal se prosadit v soubojích jeden na jednoho. Nesmírně platný hráč první lajny. V sezoně odehrál zhruba 110 zápasů, měl toho dost.
Petr Tenkrát, (30, Tenky)
Zaostal za svou pověstí střelce, ale dokázal, že je excelentní bruslař. Postupně vylezl do druhé řady. Občas udělal hloupý faul.
Tomáš Rolínek, (26, Rolas)
Zase tolik toho nenahrál, a když naskočil, snažil se.
Patrik Štefan, (25, Štefka)
Jediný opravdu velký centr mužstva. Dařilo se mu na vhazování, ve čtvrtfinále proti Rusům dal první a moc důležitý gól na MS.
Zbyněk Irgl, (25, Sušinskij)
Poslal mužstvo do finále. Trenér na něj vsadil ve čtvrtfinále a on v prodloužení zesměšnil brankáře Sokolova.
Petr Hubáček, (26, Huba)
Dravý forvard je příslibem do budoucna, sbíral zkušenosti.
Jaroslav Bednář, (29, Bedýnka)
Nestřílel, neprosazoval se, a tak skončil, třebaže je zkušený hráč, po právu na postu třináctého útočníka.
Ivo Prorok, (36, Roky)
Jeho nominace neměla logické opodstatnění. Na extraligu ještě stačí, na MS takřka zbytečný hráč. Po chybě s Američany se ani nesvlékal.
Kouč Hadamczik toho hračičku vypiplal ve Vítkovicích. A teď mu dal další šanci. Má zlaté ruce, jen to potřeboval ukázat. Už si získal pozornost v Nashvillu.
Zbyněk Michálek za Jaroslava Špačka
Vedle Tomáše Kaberleho rostl v každém zápase. Nebojácný, chytrý, tvořivý. V Phoenixu si ho pod křídla vzal Wayne Gretzky. Jednou z něj bude velká hvězda.
Martin Erat za Martina Ručinského
Rychlík k pohledání! Má za sebou sezonu jako hrom. Zazářil na olympiádě. Pak v Nashvillu. A teď svoji formu potvrdil. Na něm se bude nároďák v budoucnu stavět.
Nikoho podobného Jágrovi v týmu z Lotyšska nenajdete. Ale pár nadějí tu přece jen je. Martin Havlát nebo Aleš Hemský rostou v největší hvězdy českého hokeje za poslední roky.
Tomáš Kaberle za Františka Kaberleho
Netřeba pátrat, kdo naváže rodinnou tradici. Stavitel obranné hráze, osobnost týmu. „Je úžasné, když můžete pracovat s takovým hráčem,“ netajil se obdivem kouč Hadamczik.
Tomáš Plekanec za Martina Straku
Hotové dynamo. Dříč každým coulem. A k tomu střelec k pohledání. Byl na prvním seniorském turnaji. A předvedl se. Jeho gól v semifinále proti Finsku byl ohromující.
Lukáš Krajíček za Jiřího Šlégra
Není to taková »vazba« jako Šlégr, spíš naopak. I tak ale dokáže zpacifikovat kohokoliv. Nebojí se tvrdého střetu. Ať to je s finským tvrďákem Ruutem nebo švédskou hvězdou Nylanderem.
Jaroslav Balaštík za Martina Procházku
Dlouho čekal na svoji šanci. Ale když ji dostal, dokázal se s ní vypořádat. V každou chvíli nebezpečný, nějak cítí místa, odkud lze dát gól. Tak jako »sniper« let minulých Procházka.
Autor: (jík)
Foto: ČTK