Nároďák v Seefeldu: Ceďák na uvítanou!

V recepci se musí upsat každý. Jednou tady budou mít pěknou sbírku!

21. května 2006 • 02:00

SEEFELD – Zjara bývá tohle městečko penzionů a hotelů pod Alpami ospalé a vylidněné. Akorát jednou za dva roky prožije trochu vzruchu. Rakouský Seefeld si totiž pravidelně vybírají.

Trenér Brückner je romantik,
ale na pstruhy a kopce
bude raději koukat z okna

SEEFELD – Zjara bývá tohle městečko penzionů a hotelů pod Alpami ospalé a vylidněné. Akorát jednou za dva roky prožije trochu vzruchu. Rakouský Seefeld si totiž pravidelně vybírají čeští fotbalisté ke svému závěrečnému soustředění před velkým turnajem.

Název městečka je dlouho synonymem finální fáze přípravy. Češi tu byli před EURO 2000 i 2004 a jsou tu i nyní před MS. Tým pod alpské velikány doletěl včera dopoledne. V jedenáct přistával v Innsbrucku a přesně ve dvanáct vyskákali hráči z autobusu na dvoraně seefeldského hotelu Dorint Sofitel. „Jen vidím ceduli Seefeld, je mi jasné, že se bude pořádně potrénovat,“ povídal Tomáš Rosický. „Naplno se ale do přípravy pustíme až tak za dva tři dny,“ upozorňoval trenér Brückner.
V pokojích už měli tašky s osobními věcmi, s tréninkovým i vycházkovým oblečením. Však se také kustodi Jiří Šíma a Jaroslav John činili. Od rozbřesku stěhovali ze dvou dodávek míče, plechové bedny, objemné kabely a další proviant. „Odjížděli jsme v deset, v půl pátý ráno jsme byli na místě,“ hlásil Jiří Šíma. Čekal ještě v pátek večer na kolegu Johna, který byl ještě se Spartou v Liberci na finále poháru. „Tak, kluci mají dneska gymnastiku,“ smál se John a vracel do auta míče, kužely, obruče. První trénink byl protahovací, na nedaleké hřiště mířily právě tyto propriety.
To trenér Brückner jen pohledem zkontroloval, jestli všechno klape, a spokojeně konstatoval: „Seefeld je ideální, neměnil bych.“ Pak se zasnil a romanticky básnil. „Je to jako osvěžení. Krásné hřiště, kolem teče potok se pstruhy, zasněžené panorama…“ odmlčel se, ale ještě lakonicky dopověděl: „Ale mně stačí to vidět z okna...“
Za pár minut se ovšem obloha zakabonila a na tréninkové hřiště pod skokanskými můstky se spustily provazy vody. Ceďák neustal dobrou hodinu. Fotbalisté si nicméně zatrénovali s chutí (parádně střílel Lokvenc!), dali si na dvě a pak v dešti vytrvale běhali. „Snad nám prší štěstí,“ pronesl už podruhé tento týden David Rozehnal.
Záměrně. Ve středu mu totiž podobně začínala svatba…