Historie svátků Karla Poborského: Prchal jsem domů!

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Vůně čerstvého cukroví, opatrné našlapování mezi popadaným jehličím, tichý zvuk koled. Kdepak. Na Vánoce nedá bývalý fotbalista KAREL POBORSKÝ (35) dopustit. A na ty tradiční české dvojnásob! Vždyť kvůli nim pravidelně z ciziny utíkal domů. Do Čech. Na jih. Na Hlubokou…
Co pro vás Vánoce znamenají?
„Svátky klidu. S rodinou a dětmi si je strašně užívám a mám je hrozně rád. Pro mě je to pohoda…“
Dlouho jste působil v zahraničí, můžete srovnávat. V čem se liší ty české od ostatních?
„Moc ne, hrál jsem jen ve křesťanských zemích (Anglie, Portugalsko, Itálie – pozn. aut.). Specifický to bylo v Anglii, protože tam se hraje furt bez vánoční pauzy. Ale jinde byl na svátky nejméně týden čas. Tak jsme vždycky utekli do Česka.“
V Anglii jste se přizpůsobovali tamním zvyklostem, nebo jste dodržovali české tradice?
„Samozřejmě jsme měli zvyky z Čech. Vždycky tam za námi přijel někdo z rodiny, vždycky přivezli kapra a vždycky to bylo klasicky – počesku!“
Kdo letos kupoval dárky pro vaše ratolesti – Klárku a Patrika?
„Musím se přiznat, že je kupuje vesměs manželka.“
Vzpomenete si na ten nejhezčí, který jste sám k Vánocům dostal?
„To nedokážu říct. Ale dneska už mám mnohem větší radost, když vidím děti, jak jsou spokojené. To je pro mě asi největší dárek.“
Stejně tomu bude i letos?
„Doufám, že se to povede. Že budou děti spokojené a zavládnou klid a pohoda!“
Té máte určitě při hokejových zápasech SKH Hluboká nad Vltavou dost…
„Ty si užívám hodně. Momentálně je to můj jedinej sport, tak se snažím chodit na všechny tréninky a zápasy.“
Ale už nemusíte dodržovat životosprávu jako dřív…
„Dá se říct, že už jsem za vodou. Naštěstí jsem nikdy neměl s jídlem problémy. To se moc nezměnilo, takže bude kapr se salátem a cukroví.“
Nebudete se pak bát stoupnout si na váhu s fotbalisty Dynama před začátkem přípravy?
„Váhu máme i doma (úsměv) a zatím jsem po půl roce přibral dvě kila. To je snad v pohodě…“
Vašim sportovním aktivitám teď jednoznačně vládne hokej?
„Určitě! A mezi svátky pojedeme lyžovat, jako každý rok. Ale co se týče fotbalu, tak poslední zápas jsem hrál za Dynamo. Možná to je zvláštní, ale jediné a velice příjemné chvíle, kdy si nazuju kopačky, jsou reprezentační srazy…“