To jsou brněnské PUŠKY...

Se lvíčaty o starším spoluhráči Poláchovi, o tom, co se hraje v kabině, i o trenéru Uličném

Není vyloučeno, že se brzy rozprchnou. V jednadvacítce těží spoluhráči z jejich hravosti. A když to v brněnské záloze roztočí okolo špílmachra Polácha, soupeř žasne. „Chtěli bychom zůstat společně. Sešel se výjimečný tým, dobře poskládaný, a může hrát na jaře o poháry,“ načíná klábosení u kávy Mario Holek.

Za chvíli se už ale všichni překřikují. Dozvíte se všechno. Třeba, že Tomáš Polách, »tata« brněnských mláďat, má na skříňce nalepeno Borec na konec. „Ale to on fakt je. Na Nově ukazovali jeho gól proti Spartě několikrát,“ přidá ještě Holek. Oblouček přes sparťanskou obranu do růžku byl jedinečný.

A pak už jede… Nemá smysl vést fotbalový rozhovor, hoši mají dovolenou a přišli si jen pokecat.

• Marek Střeštík: „Je jako Ronaldinho. Podobá se mu fotbalově i barvou pleti.“
• Luboš Kalouda: „Na uších má iPod, líbí se mu i 50cent. Na to, že mu je třicet, je fakt moderní...“
• Marek: „Jo, teď frčí nejvíc 50cent. Už jsme starý převálcovali, Polónovi (pozn. Polách) se to líbí a smíme to hrát. On smaží i hry na počítači. Je to šéf.“
• Mario Holek: „Doteď tam hrál Olympic a Alkehol. Bylo to out.“
• Marek: „To frčelo, když jsme ještě nebyli na světě. Před Spartou jsme tam dali rap a pomohlo to.“
• Luboš: „Od té doby, co se hrajou normální písničky, vyhráváme.“
• Marek: „Žerem, žerem, žerem! Pijem, pijem, pijem! Copak to je hudba?“
• Mario: „Trenér ani nechtěl chodit do kabiny.“
• Luboš: „To se tam hrálo Travička zelená, to už byla vážně schíza.“

Pak se tahle veselá cháska rozpovídá o tom, jak po Spartě poslal Luboš rundu a byl z toho poprask..

• Marek: „Luboš dal dva góly a poslal štamprlu. A trenér Uličný si ho vychutnal.“
• Mario: „Ty vykládáš do novin, že dáš štamprlu. Copak to se smí, říkal.“
• Luboš: „No, dělal naštvaného a já mu to zbaštil a byl jsem z toho několik dní smutný. Staří mi pak řekli, ať jsem v klidu, že si dělá srandu. Vyhráli jsme nad sparťany po deseti letech. Musel jsem to za ty dva góly objednat.“
• Marek: „A pak jsme to slízli za tu oslavu mého gólu v Liberci.“
• Mario: „Dělal 50centa a lidi si to prý vyložili jako zesměšnění.“
• Marek: „A teď už slavit nemůžeme. Trenér je pověrčivý. Považuje to za provokaci soupeře. A že pak přijde odplata.“
• Luboš: „Trenér góly ani neslaví. Moc to neprožívá.“
• Marek: „On nám říká: to ti nestačí zvednout ruce a zařvat gól? To tam musíš trdlovat? Nebo si odřít kolena jako Besta?“
• Luboš: „Brazilci tančí, někdo dělá salta, tak se pak udržte. My smíme jen dát ruce nahoru nebo rozpažit a běžet.“
• Mario: „Trenér je svůj. Když pan Uličný vystřídal pana Mazuru, řekl jen: dejte víc gólů než soupeř a nemůžete prohrát. My předtím hráli hodně dozadu. Ale teď smíme útočit.“
• Luboš: „Nechá nás útočit, řekne, ať dáváme góly, a pak nám je zakáže slavit (všichni se smějí).“

CO O NICH URČITĚ NEVÍTE

Všichni tři milují rychlou jízdu a mají pořádná fára. Střeštík s Holkem nadupané fabie RS a Kalouda čtyřkovou audinu.

MAREK STŘEŠTÍK
Maminka je Maďarka, táta Pražák a on hrál za slovenské mládežnické reprezentace. „Bydleli jsme u Komárna,“ vysvětluje. Umí maďarsky stejně jako česky. „Já mu nerozumím, ať mluví tak, nebo tak,“ směje se mu Mario. Marek má skutečně největší vyřídilku. A prý jednou použil maďarštinu v zápase, kde pískal Maďar. „To byla kvalifikace devatenáctek na Ukrajině. Všechno jsem sudímu vysvětlil, vyhráli jsme a na konec jsme si dali kafe,“ povídá Marek, evidentně také největší šibal z těch tří.

LUBOŠ KALOUDA
Pochází ze Šaratic, což je dvacet kilometrů od Brna, vínu zaslíbený kraj. „Máme vinici na zahradě, tata s dědem se v tom vyžívají. Je to jejich pýcha. A klobouk dolů, víno mají výborné,“ dme se pýchou Luboš. Ostatní ho popichují, že do kabiny ještě nedonesl. „Tata nedá, má tak pro sebe. Ale donesl jsem slivovici. To staří ocení víc než víno. Jen si vzpomeňte, po posledním zápase jsme si dali. Ani jste nemohli vstávat. Ale je fakt, že trenérovi jsem ještě nedonesl. Nechci, aby to nevypadalo, že šplhám.“

MARIO HOLEK
Studuje FTVS v Brně. A když si vybere trenéřinu, bude ho učit kouč Baníku Karel Večeřa, zároveň ale tatínek spoluhráče z Brna. „Protekce? To mě spíš zadupe do země, kdybych jim dal gól.“ Nejde mu plavání. „Plavu pomalu a vypiju litr vody. Musím na zápočet asi poslat někoho za sebe.“ Už ovšem zvládl rytmickou gymnastiku. Na zápočet musel předvést sestavu, tak si namixoval cédéčko a dal se do toho. „Měl jsem tam 50centa a všichni jen zírali…“