Když se sejdou nestoři trenérského řemesla… Petrovi ze srdce: Jak si Škorpil a Uličný zavzpomínali na gentlemanské časy

Když ještě vládne kavalírský duch a noblesa, je fotbal radost. Jako po utkání 15. ligového kola Liberec – Brno (1:1). Sešli se dva nejstarší trenéři v nejvyšší soutěži, květnatě hodnotili hru a měli hlášky, jaké z jejich mladších kolegů ještě dlouho nevypadnou…

Byli velkorysí a nad věcí. „Hned jsem Petra uvítal po moravsku: Vítaj, synku, řekl jsem mu,“ prozradil domácí Ladislav Škorpil (62). Když společně s Petrem Uličným (57) promluvili o tom, proč se jejich týmy rozešly smírně po bodu, pokračoval dobrotivě Škorpil: „Je čas předvánoční, a tak jsem rád, že druhý nejvytíženější trenér ligy není smutný a odjíždí od nás spokojen,“ prohodil ještě.

Dojatý brněnský kouč zatlačil v oku slzu a posunul před staršího kolegu zápasový program. „Podepiš se mi, prosím. A napiš: Petrovi ze srdce, Láďa…,“ diktoval Uličný prosebně Škorpilovi. Ten sázel pečlivě písmenka na křídový papír a broukal si: „A přidám, že i nadále mi můžeš tykat.“ Spokojený majitel jedinečného bulletinu si přízně považoval. „Láďa, to je šlechtic. Ze sloužících trenérů je starší než my už jedině Karel Brückner. Tak to přece chce trochu úcty,“ vysvětloval Uličný. „Tak to chodívalo za federálních časů. Trenéři se k sobě chovali slušně,“ přikyvoval Škorpil.

Pak se debatovalo o fanoušcích a proč se s těmi libereckými zastavil Uličný na kus řeči. „To víte, debatoval jsem s nimi. Mě mají rádi všude. To je moje výhoda,“ liboval si bodrý Hanák. „To říká, protože si na něj všude pamatují. Ale všude ho povyhazovali. Vždyť on vedl skoro celou republiku – asi tři čtvrtiny ligových klubů,“ popichoval Škorpil. „Ne, ne v Liberci jsem ještě nebyl,“ připomněl populární Petr »John« Uličný.