Martin Hamrlík: Výhra? Opice za to nemůžou

Zlínský obránce Martin Hamrlík po výhře 2:1 v Pardubicích: „Je to strašná úleva.“ Zlín předtím prohrál šest utkání v řadě.

18. října 2007 • 02:00

PARDUBICE – Prohráli šest zápasů. Takovou bídu zlínští hokejisté nepamatují. Za vlády Ernesta Bokroše, který u týmu kroutí pátou sezonu, se to nikdy nestalo. V úterý v Pardubicích zlá pasáž sezony možná skončila. Zlín vyhrál 2:1.

„A teď nás nikdo nezastaví!“ křičel po zápase v kabině Martin Hamrlík (34). Smál se. Jako všichni. „Je to strašná úleva,“ povídal pak.

Spadne ta křeč z týmu hned po zápase?
„Jasně. Ale my ani nevěděli, co se řve po špílu, ten pokřik jsme zapomněli.“ (směje se)

Zažil jste někdy tak dlouhou šňůru pořážek?
„Nikde. Pamatuju akorát 17 výher v Peorii, kde teď hraje Čája (Petr Čajánek – pozn. aut.), to jsme útočili na Guinnessův rekord historický. Ty prohry byly taky na Guinnessovku.“ (směje se)

Před zápasem jste byli místo tréninku ve zlínské zoo. Pomohlo to?
„Nevyhráli jsme tím, že jsme se byli podívat na opice. V pondělí jsme byli v pr… po zápase, kdy jsme rupli. Nechtěli jsme jít nikdo na led. Na vyčištění hlavy to bylo určitě dobré.“

Po jak dlouhé době jste se do zlínské zoo dostal?
„My to tam známe každý. Jdu a ty zvířata mě tam skoro zdravěj. (směje se) Celá ta zoo je famózní, nemám ani žádné oblíbené zvíře.“

Medvědy, váš dlouholetý symbol, tam mají také?
„Byli tam. Ale takoví malinkatí. Říkali jsme, že je tam mohli klidně nechat volně chodit. Byli jak pandy.“

Komu se tam nejvíc líbilo?
„Kluci, co tam byli poprvé, těm jsme zavírali huby. Ďurák, Andrašovský. Říkal, že tam vezme rodinu a nakonec se tam podíval druhý den, co byl ve Zlíně. Ten čuměl moc. Tam je všechno. Lvi, tuleni, lachtani. A taky nejstarší opice na světě, se mi zdá.“ (směje se)