Komňacký: Na legraci není čas!

Na severu se v minulých dnech strhla fotbalová bitva. Boj o trenéra FRANTIŠKA KOMŇACKÉHO (56) nakonec vyhrál Jablonec.

Zájem měl i Liberec, co rozhodlo pro Jablonec?
„Především to, že pan Pelta (jablonecký šéf – poz. red.) byl první, kdo mě oslovil. Řekl, že se mnou počítá a s nikým jiným jednat nebude.“

V ruském druholigovém Rostově jste skončil po osmi měsících. Bylo to velké zklamání?
„Problém byl v nesouladu kvality kádru a ambicí prezidenta klubu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem tam byl spokojený. Ale na druhou stranu chyběly tři týdny, abych překonal rekord. Žádný trenér tam totiž nevydržel celou sezonu! Víc jsem s tím týmem dokázat nemohl.“

Jak se nyní změní váš rodinný život?
„Kolem mě žijou jen samé ženské – mám dvě dcery, maminku a přítelkyni. A ty od začátku strádaly, že nejsem doma. Maminka se, přestože na fotbale byla asi jen jednou v životě, pokaždé modlí, aby moje mužstvo vyhrálo a tentokrát se modlila, abychom prohrávali a já se brzo vrátil.“

Modlitby někdy bývají vyslyšeny…
(smích) „Rodina je teď spokojena tím spíš, že nebudu půlroku sedět doma a čekat, až někdo zavolá, ale hned jsem si našel práci.“

Z Drnovic, kde žijete, je ale na sever Čech také dost daleko…
„V Rusku jsem si zvykl na cesty s osmihodinovým časovým posunem, nejbližšího soupeře jsme měli vzdáleného 600 kilometrů, takže teď pro mě nebude problém přijet za tři hodiny z Jablonce. Navíc jedna z dcer studuje a bydlí v Praze.“

První zápas s Jabloncem budete hrát proti Baníku, se kterým jste získal v roce 2004 mistrovský titul…
„Když se řekne Ostrava, tak mě při vzpomínce na to nejkrásnější, čeho jsem v životě dosáhl, píchne u srdce. Ostrava je pro mě nadosmrti něčím nevýslovně pěkným, srdeční záležitostí! Ale dneska jsem trenérem Jablonce a všechno na dvě hodiny půjde stranou.“

V sudých letech se vám daří, kromě Ostravy jste získal titul i v roce 2006 s Ružomberokem. Je teď na řadě Jablonec v roce 2008?
(smích) „V tomhle okamžiku to při pohledu na tabulku moc nevypadá. Ale celý ročník není ztracený, máme možnost uspět i v českém poháru, kde jsme mezi posledními osmi a můžeme se zviditelnit na evropské mapě. Hráči musí pochopit, že teď už není místo pro legraci! Viděl jsem na panu Peltovi, že ho vážnost situace vyděsila.“