Maséři? Ne, stěhováci!
RIGA – Budíček v půl šesté, tři hodiny rovnání a nakládání, trénink a zase tři hodiny nakládání, vybalování a rovnání. Maséři a dobré duše českého týmu na hokejovém mistrovství světa.
Budíček v půl šesté, tři hodiny rovnání a nakládání, trénink a zase tři hodiny nakládání, vybalování a rovnání. Maséři a dobré duše českého týmu na hokejovém mistrovství světa v Lotyšsku, Petr »Áda« Bílek, Pavel Vlašic a Hynek Svoboda, se nezastaví. A svorně nadávají na systém, kdy se trénuje v den bez zápasu pěkný kus od Riga Areny.
„To nás hodně, hóóódně štve,“ notují si maséři jako vždy. „Tohle není normální. Je to podobné jako loni ve Vídni, ale tam jsme se stěhovali kvůli problémům s ledem dvakrát. Tady je to furt,“ nadávají. K ruce by měli mít pomocníky z řad pořadatelů. „S nimi je to jako se šváby. Když rozsvítíš, rozutečou se do všech koutů,“ chechtá se Bílek. Může, v jejich týmu je totiž odborník přes pomocníky.
„Tamhle Hynek je dokáže vyšťourat ze všech děr. Ale stýská se mu po Petru Tonovi. Je tu totiž sob a on je na něj sám,“ šťouchne do nejmladšího z tria, který souhlasně pokyvuje hlavou. Sparťanský útočník nemohl jet na MS kvůli poraněné ruce, a tak si Svoboda nemá s kým dát malou stopečku vodky z lahve s emblémem severského zvířete. „Vždyť mi ale na posilování ani nemáme čas, pořád něco stěhujeme,“ usmějí se maséři, v jejichž tvářích se zračí únava. Místo, aby se na chvíli natáhli, stěhují.
„Ti dva? Ani náhodou, to mi kluci z periférie pořád dřeme,“ popíchne Pražáky Vlašic, sám z jihu Čech. „Ale já jim rád posloužím, mistrům. Ale počkejte příští rok,“ vyhrožuje těm dvěma, kteří se motají kolem Sparty, letošního šampiona extraligy. České Budějovice mají s Edou Turkem v brance na titul. Letos ale ještě skončily čtvrté.
Na nohách maséry drží kafe, obzvlášť silné dělá Svoboda. Však také na ně chodí i trenér Slovinců. František Výborný je na ně zvyklý ze sparťanské šatny. „Dělá silné jako noha u pr... Já mu věčně říkám, ať si vezme kilo domů. Ale on ne, že to klukům všechno nasype. A pak nám bubnuje herz (srdce) jako svině,“ stěžuje si naoko Bílek. Svoboda jen pokývá hlavou, ti dva sehraní braši ho ke slovu moc nepustí. A tak usrkává kafe, to své. „Vždyť jich také vypije deset,“ nenechává ho »Áda« v klidu ani vteřinu. Končí s vtípky, jdou zase balit a stěhovat. „Zase zítra hoši, ono se něco stane,“ loučí se čeští maséři.
Autor: Zpravodajství Jana UHLÍKA z Lotyšska
Foto Aha!: Jan UHLÍK
