Vítězslav Bílek: Kosmický švihák
KARLOVY VARY – Dlouho jezdili soupeři na hokej do Karlových Varů jako na špacír po tamní kolonádě. Zbavit se stresu během sezony, mezi střídáními usrknout hlt vody z léčivých pramenů a body si odvážet najisto, žádné nervy jako v tamním kasinu.
Co musí správný švihák umět?
To ale dávno neplatí. I proto, že už Západočeši neberou do týmu šedivé patrony, ale hráče s hokejovým šmrncem. A třeba VÍTĚZSLAV BÍLEK (24) by se vyjímal i jako proslulý lázeňský švihák, co říkáte?
Dámy a slečny, pozor! Je tu nový postrach karlovarské kolonády! Čítankový důkaz, že ti praví elegáni ještě nevymřeli. Že jste ještě neměli tu čest? Však on se taky teprve v Karlových Varech po přestupu z Kladna rozkoukává. Do města nad říčkou Teplou přišel v létě, pořádně ho nezná a od nějaké slečny by si určitě rád nechal o památkách povykládat… „Byl jsem tady v centru tak třikrát, kvůli tréninkům na to není pořádně čas,“ vykládá a už plánuje, jak to dožene.
„V sezoně sem chci nějaký odpoledne zajít a vychutnat si to tu. Moc se mi tu líbí, je to pastva pro oko,“ říká. Ani z léčivých minerálních pramenů si ještě nelokl. „Byli jsme tu jednou se školou, teď jsem neměl šanci ochutnat. Ale určitě to udělám,“ těší se.
Takhle vyšňořený jako na fotkách ale asi po kolonádě nepůjde. „Docela kosmický, ne?“ hodnotí se s nadhledem. Ale pak přece jen vyvrátil pověry, že hokejisté umějí nosit jen dres a obleku se vyhýbají. „Kdybych mohl, nosím ho furt. Ale nemám k tomu důvod, takže ho na sebe beru jen příležitostně, na nějakou výjimečnou oslavu,“ líčí. Prý si klidně dokáže představit, že by chodil jako manažer v kvádru každý den. 
„Líbí se mi to, jen nemusím mít kravatu, ta mě šponuje,“ ošívá se.
Jako správný švihák nevynechal taneční, pro každého elegána studnici základních znalostí do života. „Bylo to něco pro mě. Vzpomínám na to rád. Ale zvládl jsem je jen průměrně,“ vykládá. S chutí si občas zatancuje ještě dnes. „Jsem z vesnice, chodím na zábavy, takže občas si tu polku nebo valčík skočím,“ překvapí.
Se soupeři to prý bude v sezoně podobný kvapík. Bílek si pochvaluje skvělou partu, kterou v Karlových Varech našel. Západočeši podle něj zažijí ještě lepší sezonu než loni, kdy se poprvé dostali do play off. „Už loni jsem je pozorně sledoval, viděl jsem, jak makali. Letos bychom mohli být ještě o krůček výš. Tenhle přestup budu považovat za jeden z dobrejch,“ maluje si. 
Po Kladně, kde strávil pět extraligových sezon, se mu občas zasteskne. Taky po jeho učitelích Paterovi s Procházkou, v jejichž útoku na podzim 2004 nahradil Jágra po jeho odchodu do Omsku. „Byl to s nima zážitek. Každej si na ně zvykne. Určitě jsem si od nich vzal to nejlepší, co jsem mohl,“ říká.
Jako Al Capone
KARLOVY VARY – Původně spěchal po tréninku na víkend domů do Slaného. Ale focení Vítězslava Bílka úplně pohltilo. „Teď jsem velkej boss!“ smál se a pózování mu šlo, jako kdyby se pro to narodil. „Jó, celej Al Capone,“ přitakal jeho spolucestující Václav Skuhravý, jenž se na adresu spoluhráče královsky bavil. „Až půjde můj syn na maturiťák, vezmu tě s sebou. Fakt ti to sluší,“ škádlil Bílka. A hned si ho se smíchem fotil telefonem. „Ukaž, ukaž. Jak vypadám?“ kontroloval si čerstvě zrozený seladon svou vizáž. Nová role se mu zamlouvala. „Ten oblek mi jde k pleti,“ chechtal se. Kolem procházely skupinky cizinců, někteří z nich občas na Bílka uznale pokynuli. Hokejista se zprvu jen nechápavě ohlížel za sebe. Pak si ho i na památku vyfotili. „Ten doutník si ale musíš zapálit,“ hecoval kamaráda Skuhravý. Veselá dvojka ze Slaného měla na zpáteční cestu šťavnaté téma k hovoru.
Autor: PAVEL KŘIKLAN
Foto Aha! – Denisa Hamerníková
