Sparťan Limberský se vrací domů do Plzně: A děda se obrací V HROBĚ!

• Daňku, kup si síťku. Dám ti jesle!
• Jen přijeď! Vykopneme tě na tribunu!

Nepřál jste si začínat kdekoliv jinde?
„Bude to ohromná nostalgie. Všechny lidi tam přece znám. Ale od začátku stejně asi hrát nebudu. Teprve ve čtvrtek jsem prvně naplno trénoval. A navíc: Proti Liberci hráli všichni kluci dobře.“

Kolik lidí z vašeho okolí se na novopečeného sparťana přijde podívat?
„Všichni. Rodina, příbuzní i kamarádi. Určitě několik desítek lidí. Kolem padesátky.“

Budou vám vůbec fandit?
„No, Spartu oni moc nemusej. Takže budou fandit spíš mně než jí. Třeba z mých kamarádů fandí většina Bohemce. Však mi taky pěkně nadávali, když jsem podepsal na Letnou… Ale pomalu se s tím začínají smiřovat.“

Nepřinesou si do hlediště nějaký transparent, když jich dorazí tolik?
„To asi ne. Já jenom doufám, že si na mě nějakej špatnej nepřipraví kotel. A že na mě nebude bučet.“

Obstarával jste svojí skupině lístky?
„Nějaký vstupenky dostáváme na Spartě, ty ještě rozdám. Zbytek si je bude muset obstarat od kluků z Viktorky, nebo koupit. Nejlepší to mají rodiče: Na domácí zápasy na Letné jsem jim dal permanentky. A ven jim lupeny seženu.“

Tak to se z nich stanou sparťani rychle. Nebo někde skrýváte i zarytého slávistu?
„Tím byl snad jedině děda, ale ten tu už mezi námi není. Asi se teď obrací v hrobě.“

Zády se k vám teď obrátí i bývalí spoluhráči. Už jste se hecovali?
„Samozřejmě. S Petrem Šímou, Fillem nebo gólmanem Daňkem. Tomu jsem vzkázal, ať si koupí síťku. Jinak že mu dám housle.“

Oni vám nepohrozili?
„Taky! V žertu mi slíbili, že mě vykopou až na tribunu. Ale toho se nebojím, tak hrozné to asi nebude. To by se nadřeli. V Plzni je tribuna od hřiště naštěstí hodně daleko.“