Jaromír Jágr: Na délce nezáleží! Kvalita je důležitá...

Golfu nikdy na chuť nepřišel. To raději fotbal. Nebo tenis. Hokejový útočník JAROMÍR JÁGR (35) si ale umí užívat i plážového volejbalu. Oddával se mu včera na Máchově jezeře. Slunce hřálo, foukal vlažný vítr. Zkrátka pohodová prázdninová atmosféra. Jaký má vůbec nejlepší český hokejista vztah k vodě?

„Nevím. Moc to nevyhledávám. Ani moře. Že bych někam přijel a tejden ležel na sluníčku? To ne. Takhle veřejně jsem byl před třemi lety tady na Mácháči. Spíš chodím do bazénu. K ségře na barák. Hlavně posilovat.“

To vám vyhovuje?
„Je to stejný jako všude. Akorát tu je místo činek odpor vody.“

Kolik času takovým tréninkem strávíte? Jak dlouhá je taková tréninková jednotka?
„Nezáleží na dýlce. Ale na kvalitě... (směje se). To už jste někdy slyšeli, ne? Záleží, co děláš.“

Moc hokejistů takový trénink ale nevyhledává...
„Jsem zvláštní hráč! (směje se) Já to tak dělám dlouho. Vlastně celou sezonu. Před tréninkem chodím na půl hodiny. Kvůli rozcvičení. Vlézt do teplý vody je lepší než strečink. Tam se zahřeju víc. A zaposiluju si.“

Jak se vám vůbec trénuje v takových pařácích?
„Je to náročnější. Rychle se unavíš. Ale na druhou stranu to je dobrý na vůli. Že to musíš dělat v takovejch podmínkách.“

Vy jste přitom během léta nikdy moc netrénoval.
„Ne. Je to změna. Letos poprvé něco dělám. Jsem unavenější než dřív. Nezáživný to je. Na rozdíl od hokeje, kterej je zábavou.“

Také asi méně přibíráte než v minulých letech.
„Určitě. Je tam pohyb. Mám nějaký kilo navíc. Ale nejsem na tom tak zle jako minulej rok.“

To jste nemohl trénovat kvůli operovanému ramenu. Jak to s ním vypadá?
(klepe na stůl) „Dobře. Bez problémů. Můžu dělat cokoliv. Už nemusím chodit ani na kontroly. Je to pevný, nebolí to.“

Cítíte, že přípravě musíte dávat víc než před lety?
„Člověk se tomu snaží něco dát. Ale je to únavný.“

Co byste z dřiny vyškrtl?
„Všechno! Ale ono to nejde. Nikde se to koupit nedá.“

Dřív vám jako trénink sloužila práce na statku. Bylo to náročnější?
„No, hlavně to byla práce, kterou jsem musel udělat. Nemůžeš se v půlce sebrat a odejít, protože tě to nebaví.“

Dopřejete si ještě volno?
„Nevím. A kdyby, tak na tejden. Nevím, jak to udělat. Zahodil bych celou přípravu. To by byla špatná investice...“

Nevadí to přítelkyni Inně?
„Ona je strašně hodná. Respektuje moji práci. Není to pro ni jednoduchý. Ale všechno má svoje výhody i nevýhody. My už byli spolu v Americe. Tak uvidíme.“