Ivan Lendl v Česku: Koprovka, zácpa, Topolánek...

Střet s českou realitou zažil na své krátké návštěvě ve vlasti legendární tenisový šampion 80. let IVAN LENDL (47). „Většinu času jsem zatím strávil na dálnici. Strašný zácpy!“ povzdechl si včera v Prostějově, kam zavítal jako host na tenisový turnaj UniCredit Czech Open. Protože ale tenis už ze zásady nehraje, po obědě si dal na »Moravském poli« u Slavkova partičku golfu s českým premiérem Topolánkem.

Ivane, ze všeho nejdřív jste prý spěchal v Praze navštívit rodiče. Jak dlouho jste je neviděl a jak se jim vede?
„V zimě vždy přijedou k nám, i na tři měsíce. Takže jsme se viděli někdy v březnu, to není tak strašný. Vede se jim docela dobře a za to jsem rád.“

Uctila vás maminka nějakou typickou českou baštou?
„Já jsem navrhoval, že je vezmu někam na dobrý oběd, ale trvala na tom, že uvaří. Tak byla koprová.“

U vás se asi omáčky s knedlíkem nevaří, že?
„U nás se nevaří skoro vůbec! Skoro nikdy se nesejdeme najednou, každý je někde. Ale v prosinci jsem měl svíčkovou, co uvařil Pavel Složil, když jsme k nim přijeli na turnaj. Česká restaurace je taky v Naples, tam občas zajdeme.“

Tři vaše dcery hrají skvěle golf. Není vám líto, že nejsou tenistky?
„Vůbec ne. Čtyři s tenisem začínaly, ale právě kvůli jménu na ně lidi vyvíjeli strašný tlak. Tak rychle zběhly ke golfu. Je mi to jedno, hlavně že nějaký sport dělají.“

Sám byste jim tenis nezakazoval?
„Ta třináctiletá kdysi chtěla hrát hokej, to jsem jí tedy zakázal! Přešlo ji to nakonec samotnou, když během olympiády v Salt Lake City zjistila, že se v ženském hokeji nesmí bodyčekovat.“

Poslechnou každou vaši radu?
„Neznám moc otců, které by jejich -náctileté děti moc poslouchaly…“

Pět dcer, manželka… Nepotřebujete se občas z toho zajetí žen vymanit?
„Se psem si povídám.“

To jistě není fenka, že?
„Ne, pes! Německý ovčák.“

Ty chová i světoznámý golfista Vijay Singh. Bavil jste se s ním o psech?
„Nikdy jsme se nepotkali. Ale nemá on dobrmany?“

Ne, určitě německé ovčáky… Říkal, že to je nejlepší alarm.
„Tak to určitě je.“

Ještě k tenisu: Proč vy sám už tenis vůbec nehrajete?
„Končil jsem kvůli zádům, a když jsem si pak ještě zkoušel zahrát, všechno mě bolelo. To nemám zapotřebí. A taky mám na sebe určitý nároky. Abych jim dostál, musel bych hrát dost. A na to nemám čas.“

Je to právě dvacet let, co jste vyhrál Roland Garros. Taky vám přijde, že to uteklo?
„Taková jubilea si uvědomím, jen když mi je někdo připomene. Jako předloni 25 let od výhry v Davis Cupu, to mi řekl zase Pavel Složil. Vzpomínání je takové divné, vždy si musím říkat: Ty jo, to jsi byl ty, tys to dokázal. Dneska jsem jiný člověk, co se zabývá úplně jinými věcmi. Chápete?“

Jiný jste určitě. Dřív se tradovalo, že jste Ivan Hrozný. Robot. Stroj z Československa. Dnes se bez ustání smějete…
„To je jinak. Soudili mě podle chování na kurtu, ale jinak mě vůbec neznali. Já sám jsem se nezměnil…“

Jak vzkvétá vaše sbírka plakátů Alfonse Muchy?
„Už nevzkvétá. Nemá čím.“

Už ji máte kompletní?
„To ne, tři kusy mi chybí a není naděje je dostat. Jeden je v muzeu v Hamburku, druhý v Metropolitním muzeu v New Yorku. A ten třetí možná padesát let nikdo neviděl...“

Jakou má ta sbírka cenu?
„Pro různý lidi různou. Pro mě určitě větší než pro někoho, kdo k tomu nemá vztah…“

Tak jinak: Na kolik ji máte pojištěnou?
„To z hlavy nevím přesně.“

Svého času se objevila zpráva, že se za 25 milionů dolarů snažíte prodat usedlost v Connecticutu. Už jste našel kupce?
„Ještě jednáme. Není to jisté.“

Slavkov, stát Florida…

Jak skvěle se umí ohánět golfovými holemi, předvedl Ivan Lendl na mistrovském hřišti ve Slavkově u Brna. V pekelné výhni obešel 18 jamek v prominentní společnosti premiéra Mirka Topolánka a jednoho z nejbohatších manažerů země Martina Romana. „Teda vedro tu máte jako na Floridě. Jen není vlhko,“ utíral do rukávu pot z čela.

Lendl už dávno hraje golf bez handicapu (tzn. je na úrovni profesionálů) a své partnery vysoce převyšoval. Na každou Lendlovu ránu třeba břichatý premiér odpálil dvě…Každou jamku hřiště si Lendl nejprve prohlédl zaměřovacím dalekohledem, pak zpravidla odpálil bezchybný drajv. „Hraju krátké rány... Nemám tak dobrou formu, jakou bych chtěl,“ krčil stejně čelo. „Měl bych hrát každý den a to nezvládám. Většinu času obětuju dcerám,“ řekl.

O pozdvižení se postaral šéf ČEZu Roman, který hned prvním odpalem v turnaji trefil do břicha fotoreportéra ČTK