Martina Navrátilová na Roland Garros: Rakety mám...
PAŘÍŽ – Vůbec poprvé v životě přijela do Paříže bez starostí o to, jak dopadne na Roland Garros. Namísto tenisových ambicí – mimochodem prvně tu vyhrála dvouhru právě před čtvrt stoletím – si MARTINA NAVRÁTILOVÁ (50) přivezla pejska a řešila, který hotel ji s ním přijme.
Vůbec poprvé v životě přijela do Paříže bez starostí o to, jak dopadne na Roland Garros. Namísto tenisových ambicí – mimochodem prvně tu vyhrála dvouhru právě před čtvrt stoletím – si MARTINA NAVRÁTILOVÁ (50) přivezla pejska a řešila, který hotel ji s ním přijme. Taky komentuje zápasy pro americkou televizi… Ale nemyslete, i tenisová raketa by se v jejích zavazadlech našla!
Martino, tak jaké to je být na grandslamu a nehrát? Zažíváte to poprvé…
„No, vlastně podruhé, jednu pauzu už jsem měla. Ale v Paříži jsem skutečně poprvé tak, že nehraju. A musím přiznat: Když jsem se dívala na debla, tak se mi do toho chtělo! Komentovat pro televizi je však o tolik jednodušší, že není o čem uvažovat. Vůbec!“
Zkoušejí vás ještě tenisté naťuknout: Martino, pojď, dáme spolu čtyřhru?
„Už ne. Vědí, že nechci. Že už je konec.“
Máte s sebou vůbec raketu?
„To zase jo. Potřebuju to aspoň trochu udržet v ruce. A tady je příležitost si zatrénovat s výbornejma hráčema a hráčkama.“
S kým jste už hrála?
„No, až do čtvrtka s nikým. Nemám moc času, taky pořád pršelo. Ale v pátek jsme točili pro Tennis Channel reportáž o vývoji raket. Takže jsem si zahrála i se starou dunlopkou a srovnávala, jak se liší od těch dnešních. Hlavně jsem si ale konečně pinkla do balonu. A pak si taky slibujeme zápas s Justinem Gimelstobem, co tady taky komentuje.“
Lepšíte se u mikrofonu?
„Samozřejmě, že člověk dělá pokroky. Jsem vlastně zase nováček, nějakých pět šest let jsem to nedělala. Ale zase mám výhodu, že jsem znovu hrála, mám to všechno v čerstvý paměti, znám ty hráče, tak mám o čem povídat. A co mám z Ameriky reference, tak je snad i baví mě poslouchat.“
Už máte za sebou nějaké televizní faux pas?
„Zatím ne, klepu to na dřevo. Ale to si pište, že se mi určitě jednou něco povede.“
Zkraje týdne svět obletěl váš koment, že George Bush je horší než bývali komunisté. Jaké na to máte reakce?
„Já už snad tyhle rozhovory přestanu dávat, protože vždycky se něco vytrhne z kontextu a je z toho haló. Zkrátka nesouhlasím s tím, co Bush dělá, tak jako svět, jako většina Američanů. Taky povím, že si vyřizuju české občanství a oni to dají dohromady. Nelíbí se jí Bush, chce české občanství a vzdá se amerického! Vždyť to je nesmysl, chci mít dvojí.“
Máte ponětí, kdy se stanete znovu Češkou?
„Mohla jsem jí být dávno, zažádala jsem asi už před pěti lety. Ovšem úřady ty papíry ztratily. A já jen lituju, že jsem se o tom začala vůbec bavit, protože je kolem toho zbytečné pozdvižení. Je třeba to jen dořešit papírově, nic víc…“
