Alois Hadamczik: Tohle je realita!

Český trenér o zodpovědnosti, chybějících hráčích a budoucnosti u reprezentace

„Vždycky jednou prohrajete,“ pronesl krátce po včerejším zápase s Ruskem (0:4). Nejen o tom ale mluvil. Také o zodpovědnosti, o důvodech neúspěchu. A o jeho budoucnosti u reprezentace.

Pane Hadamcziku, patří český hokej na sedmou příčku, na které nejspíš na letošním MS skončí?
„Těžko říct. Kdybychom nad Rusy vyhráli, patříme mezi nejlepší čtyři. Je to o jednom zápase.“

Vy jste ale v Moskvě prohráli většinu zápasů, což se dřív nestávalo. Tým procházel velkými výkyvy…
„Dřív jsme měli tým, který téměř ve stejném složení jezdil deset let. Teď jsme měli deset hráčů, kteří hráli mistrovství poprvé. A osm, kteří hráli podruhé. To je velký rozdíl. Nemůžu jim nic vyčítat. To je realita.“

I tak se vám ale tenhle turnaj nebude hodnotit snadno...
„Teď je na to brzo. S něčím spokojený jsem, třeba s přístupem hráčů. S něčím ale ne. Nemůžeme být alibisty. Čtvrtfinále není úspěch.“

Jaký byl rozdíl mezi loňským týmem v Rize a letošním v Moskvě?
„Loni jsme k těm mladým – Michálkovi nebo Plekancovi – měli i ty zkušené. Erata, Kaberleho, Bulise. Bylo tam víc síly. Netahalo to tak málo hráčů jako tady.“

A především vám teď chyběl velmi schopný útočník.
„Určitě. Útočníci nám scházeli víc než obránci. Čekali jsme na Havláta, Erata. Jenže byli zranění. Ale musíme se od toho odpoutat. Měli jsme tady určitý tým a ten teď musíme hodnotit.“

Jaké to hodnocení bude?
„Musíme zanalyzovat, jestli někteří hráči mohli hrát lépe, nebo jestli dosáhli svého vrcholu. Myslím především extraligové hokejisty.“

Koho? Sýkoru?
„To jméno jste řekl vy. Já nikoho nejmenoval.“

Myslíte, že z některých hráčů šlo »vymáčknout« víc?
„Neznám způsob, jak třeba z hráčů dostat to, aby proměňovali šance. To se ukázalo proti Rusům. Kdybychom dali jeden gól, mohlo to být jinak.“

Bylo nemožné se proti Rusům udržet v zápase až do konce?
„Když dvě třetiny Rusům nedáte gól, musíte čekat, že ho dají oni. Pak jsme museli otevřít hru. A neměli jsme sílu s nimi jezdit nahoru dolů.“

V prvních třech zápasech jste ale góly dávali. Proč pak ne?
„Takhle bych to neříkal. Musíme se vrátit až k přípravě s Finskem. Tam jsme ve dvou zápasech dali dva góly. To už něco naznačovalo. Neustávali jsme souboje před brankou. Je jednoduchý uhnout do rohu. Ale před brankou musíte použít fyzickou sílu, agresivitu. Jinak gól nedáte.“

Řečí faktů: český tým teď minimálně dorovnal nejhorší umístění v historii. Odpovídá to síle týmu? Nebo je to až příliš kruté?
„Kruté to může být. Ale tohle je realita. Dostali jsme ve čtvrtfinále Rusy. Nemohli jsme si vybírat, Švédové jsou stejně silní jako Rusové.“

Když se podíváte zpátky, co byste udělal jinak?
„Moc by toho nešlo udělat jinak. Neměl jsem šanci ovlivnit moc věcí. Jestli chce český hokej uspět na mezinárodní scéně, musí mít na mistrovství třeba 15 hráčů z NHL.“

Dokážete odhadnout svou budoucnost u národního týmu?
„Mám smlouvu ještě na rok. Pokud nenastanou neočekávané okolnosti, chci ji dodržet.“

Určitě ale na vás bude tlak. Nebude těžké obhájit svoji pozici?
„To musíte vědět vy, novináři. Vy to budete hodnotit, vy jste tu byli, vy víte, jak to tu chodilo. Kdybychom nechali doma pět lepších hráčů, mohl bych si to vyčítat. Takhle ne.“

Autor: Radek Lain
Foto Aha! – Josef Mašek