Lukáš Pešek: Bolavý vítěz
PRAHA – Nebylo těžké poznat, na koho na letišti čekají. Všichni totiž měli na sobě červeno-žlutá trika s číslem 52 a jménem LUKÁŠ PEŠEK. Nad hlavami rozvinuli velký transparent, a když se jejich hrdina vyhrnul z tranzitu, vítali ho uznalým potleskem.
● V rychlosti 100 km/h spadl na hlavu.
● Praskla mu helma, viděl rozmazaně.
● Přejela ho motorka, ráno nemohl vstát.
● A přece v Šanghaji slavně triumfoval!
V neděli totiž 21letý mladík z Prahy vyhrál Velkou cenu Číny silničních motorek třídy do 125 ccm.
Lukáši, spal jste v letadle z Šanghaje? A pokud ano, co se vám zdálo?
„Spal. Ale nezdálo se mi vůbec nic. Nevěděl jsem o světě, jak jsem unavenej. Všechno mě bolí…“
Copak výhry bolí?
„To ne, ale jsem dobitej z pádu v kvalifikaci. Vždyť jsem v neděli ráno nemohl vstát z postele!“
To byl tak těžký karambol?
„Praskla helma, i to svědčí o tom, že to byla docela prda. Přijel jsem do boxů a nemohl jsem přečíst ani slovo, viděl jsem rozmazaně. Bylo to dost hrozný.“
Jak se to vlastně stalo?
„Rychlost to byla malá, okolo stovky...“
To je malá rychlost?
„Stovka jo. Ale v zásadě platí: Čím menší rychlost, tím hnusnější pád… Takže jsem narazil do jiného jezdce a šel přímo na hlavu. A pak mě ještě přejela další motorka. Ani nevím kudy, nejspíš přes nohy.“
Jak vás dali dohromady?
„Na mobilní klinice doktora Costy mě vyšetřili, v sobotu i v neděli jsem dostal masáž. A pak mi takovými páskami zabandážovali krk, aby mi držela hlava lehce zakloněná, jak je to na motorce třeba. Sám bych ji celý závod asi neudržel.“
Hrozilo, že byste vůbec nejel?
„Abych nejel, to bych musel přijít o nohu, nebo o ruku. Jedu za všech okolností. Ono se to vždycky poddá…“
Poddalo. Vyhrál jste. Co to pro vás znamená?
„Je to další krůček ke splnění toho největšího snu.“
A tím je titul mistra světa?
„Že teď vedu ještě neznamená, že nemůžu skončit patnáctý. Dál platí, že chci být do trojky. To bude velký úspěch.“
Kde jste tam v Číně vzal českou vlajku?
„V MotoGP je jeden mechanik z Česka a ten jí s sebou všude vozí. Už mi párkrát říkal: Kdy už ji konečně vyndám?! Tak i on se dočkal…“
A vám hráli hymnu. I když ne celou…
„Můžeme být rádi, že ji vůbec měli, že vůbec začala hrát! S chutí jsem si zazpíval.“
Ten vítězný pohár vypadá nevábně. Jako by byl z čínského plastu…
„Je mi úplně jedno jak vypadá. Počítá se, za co je.“
Táta vám za odměnu slíbil dobrou večeři. Kam obvykle chodíváte slavit?
„Ještě nikdy jsme nic neslavili, nebyl důvod. Takže uvidíme... Mám rád svíčkovou a rajskou, to si budu chtít někde dát.“
Autor: Martin Brejla
Foto AHA! – Denisa Hamerníková
