Roman Čechmánek: Zlaté Rusko? To je dávno

Český gólman čeká na medaili sedm let

vyznal se český brankář před včerejším úvodním zápasem turnaje s Běloruskem (hrálo se po uzávěrce).

Čechmánek ví, že tenhle turnaj bude jiný než tehdy v roce 2000. Někdejší parťáky Salfického a Hudáčka nahradil Pinc se Svobodou. A také obrana bude jiná.

Hlavně méně zkušená. Tehdejším kvalitám Kučery, Michala Sýkory nebo Františka Kaberleho se přece jen dnešní defenziva těžko vyrovnává.

Vždyť nejzkušenějším bekem je Marek Židlický s 66 starty. „Hodně spolu mluvíme. Je to jenom o komunikaci. Jedná se o maličkosti. Ale pro nás jsou strašně důležité. Myslím, že to není problém. S obránci jsem se vždycky dokázal domluvit,“ podotkl Čechmánek.

V českém týmu je jasně nejzkušenějším hráčem. Přitom jeho cesta do přípravného kempu byla zpočátku trnitá. Kvůli nucenému lednovému odchodu ze Švédska mu dokonce hrozilo, že se na mistrovství nepodívá. Sezonu si ale zachránil v Třinci. A pak už nebyl důvod, aby mu trenér Alois Hadamczik nesvěřil bezmeznou důvěru.

A tak se Čechmánek znovu vydal do Ruska. „Já tu za těch sedm let nebyl. Tedy jen jednou na jeden den,“ vzpomněl cestu »na otočku« k přípravnému utkání do Moskvy před pražským šampionátem v roce 2004. „Tehdy byl ale jedničkou Tomáš Vokoun,“ dodal. Jak se podle něj Moskva změnila? „Hodně, udělala krok dopředu. I když pořád je z toho cítit to Rusko,“ usmál se.

I tak ale obdivuje nově vystavěnou halu v moskevské oblasti Mytišči. Její zázemí. Led. I kabinu. „Fakt není co vytknout. Ale my jsme sem přijeli hrát hokej. Čeká nás čtrnáct dní pořádné práce,“ upozornil Čechmánek. On sám atmosféru mistrovství světa nezažil tři roky. Naposledy odchytal zápas se Švýcarskem (3:1) na MS v Praze. Od té doby pro něj byla reprezentace uzavřená.

Cítil tedy před včerejším mačem s Bělorusy nervozitu? „Chystal jsem se jako na každý jiný zápas. Pro nás jsou důležitá vítězství, ta nás posunou dopředu...“