Deník hrůzy Elisabeth Fritzlové | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Deník hrůzy Elisabeth Fritzlové

Zrůda z Amstettenu u soudu působila spíše jako nevýrazná šedivá myška.
Zrůda z Amstettenu u soudu působila spíše jako nevýrazná šedivá myška. (: ara)

Ve čtvrtek 19. března porota a soud v rakouském St. Pöltenu defi nitivně rozhodly, že Josef Fritzl (73), přezdívaný zrůda či tyran z Amstettenu, stráví zbytek života za mřížemi. Navíc se bude muset léčit. Rozsudek je pouze logickým vyústěním šíleného příběhu, který sledovala celá Evropa od dubna loňského roku, kdy celý případ vyplul na povrch.

Co je v něm asi napsáno?
Otec ji 24 let znásilňoval a měl s ní 7 dětí

Při soudním přelíčení se na světlo dostalo několik zápisků z tajného deníku oběti Elizabeth Fritzlové (43), dcery Josefa Fritzla, který ji zavřel do podzemní kobky, 24 let ji znásilňoval, měl s ní sedm dětí, z nichž jedno zemřelo, protože mu odmítl poskytnout pomoc. Když pak bylo v ohrožení života další dítě, svolil k cestě do nemocnice. A tak se na jeho strašné činy přišlo. U soudu byl důležitým důkazem i deník Elisabeth, ze kterého ale na veřejnost unikly jen střípky. Nedělní Aha! se pokusilo deník zrekonstruovat podle informací, které už se objevily na veřejnosti. Takto tedy mohl vypadat...

  • 1984 - Otec mě před pár dny zavřel do sklepa. Nevím proč. Bojím se, je tady vlhko a tma. Vůbec se mnou nemluví.
  • 1985 - Dneska otec přišel dolů a znásilnil mě. To už ale udělal několikrát, nijak mě to nepřekvapilo. Už když mi bylo 11, osahával mě. Bála jsem se. Pořád na mě nemluví. A to jsem tady zavřená nejméně půl roku.
  • 1986 - Dneska otec něco dělal s dveřmi. Potom mě zase znásilnil. Dělá to už prakticky každý den. Je mi zima. Je tady hrozné vlhko. Dneska jsem se probudila a na prsou mi seděla krysa. Hrozně jsem se lekla. Stále se mnou nemluví. Ztrácím pojem o čase, ale určitě jsem tady už minimálně rok.
  • 1987 - Je to pořád stejné. Sice mi sem otec donesl nějaké deky, ale je mi přesto pořád zima. Asi to bude tím vlhkem. Připadám si nečistá. Pořád mě znásilňuje, už se dávno nebráním. Jsem tady zavřená už určitě tři roky, a on přesto nepromluvil ani slovo. Někdy přemýšlím o sebevraždě.
  • 1988 - Dneska jsem zvracela. Je mi často špatně. Bojím se, že jsem těhotná. Jemu to nevadí a pořád mě znásilňuje. Od té doby, co mě sem zavřel, nepromluvil ani slovo! Vyhýbá se mi pohledem a když mě znova a znova znásilňuje, vždycky u toho zhasne. Jsem tady dlouho. Moc dlouho. Určitě víc než 4 roky.
  • 1989 - Dneska se mi narodilo děťátko. Nevím, jestli mám být šťastná, nebo mám plakat. On mi přinesl jenom ručník a teplou vodu. Víc ho to nezajímalo. O všechno jsem se musela postarat sama. Holčička se bude jmenovat Kerstin.
  • 1991 - Kerstin budou dva roky. Nevím, kdy to přijde, ale brzy bude mít sourozence. Kvůli svým dětem musím být poslušná a dělat všechno, co chce. Jinak by jim ublížil. Bojím se o ně.
  • 1993 - Připadá mi to jako sen. On na mě poprvé promluvil! Podle televize jsem tady už 9 let. Na cestě je třetí děťátko. Moje děti jsou jediným důvodem, proč ještě žiji. Jinak bych si dávno našla cestu, jak z téhle hrůzy navždy uniknout.
  • 1994 - Není to snad ani rok, co se narodila Lisa, a další porod se blíží. Už jsem se všechno naučila. Musela jsem. Jeho to nezajímá. Jediné o co mu jde, je sejít k nám dolů, zhasnout a potom...
  • 1994 - Narodila se mi Monika. Mám už čtyři krásné děti. Všechno to dělám jenom kvůli nim. On mi vyhrožoval, že jestli se pokusím utéct, všechny děti zabije. Vím, že je toho schopen. Je to netvor. Nenávidím ho a chci, aby zemřel.
  • 1996 - Narodila se mi krásná dvojčátka. Michael a Alexander jsou nejkrásnější děti na světě. O Michaela mám ale strach. Špatně se mu dýchá, vypadá nemocně. Už jsem otce prosila, aby ho odnesl k doktorovi, ale on odmítl.
  • 1996 - Dnes mi můj synek zemřel v náručí. Strašně to bolí! Snad je teď alespoň v lepším světě.
  • 1997 - Odvedl Lisu, Moniku a Alexandra. Jsem zoufalá. Nevím, co s nimi je a on mi to odmítá říct. Snad jim neublížil. Když spálil Michaelovo tělíčko, pochopila jsem definitivně, že je to zrůda. Jediné, co ho zajímalo, bylo, jestli se Michaelovo tělíčko vejde do dvířek u kotle.
  • 2003 - Kdy tohle skončí? Zemřu tady, nebo ještě někdy uvidím slunce? A co moje děti? O sluníčku jim jenom vyprávím, svět znají jenom z televize. Všechno to znásilňování a vyhrožování už se děje mnohem míň. On je starý a nemá tolik síly jako dřív. Ale je pořád stejně zlý. Dnes se mi narodil Felix.
  • 2007 - Když je konec léta, jsme vždy šťastnější. Jako by slunce trochu zahřálo i tu naší kobku. Kerstin dnes oslaví své 18. narozeniny. Je plnoletá, a přitom neví, co to znamená mít kamarády, chodit do školy, hrát si, zamilovat se.
  • 2008 - Kerstin umírá! Je jí špatně, omdlela, těžko dýchá. Snažila jsem se otce přesvědčit, aby ji odvezl k doktorovi, ale nechtěl o tom ani slyšet. Nakonec se mi ho podařilo přesvědčit, protože Kerstin opravdu umírala.

Slova, která odsoudila netvora...

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.