Modelka Bučková otevřeně: Doufám, že Kuba je můj poslední...
23 fotografií
Neměla nikdy na růžích ustláno. Modelka Eliška Bučková (28) se zmítala v pekle mentální anorexie, navíc marně hledala lásku. Ze zakomplexované dívky ale vyrostla sebevědomá žena, která se nebojí pustit ani na tenký led podnikání. Největší oporu má ve svém partnerovi, televizním rybáři Jakubu Vágnerovi (35).
Považujete se pořád za nejkrásnější ženu Česka?
„Já jsem se tak necítila, ani když jsem v roce 2008 Českou Miss vyhrála. Měla jsem vážně pocit, že všech jedenáct zbývajících dívek je krásnějších než já. Odmalička jsem měla spoustu komplexů a nikdy jsem si nepřipadala jako úplná kráska. Ostatně možná jste viděla i fotku z mého dětství...“
Proč jste se tam tedy vůbec hlásila?
„Ale já tam přihlášku neposlala, přihlásil mě tatínek s mamkou. V šestnácti jsem se maličko začala věnovat modelingu, odešla jsem kvůli tomu po dvou letech z gymnázia a začala studovat kosmetickou střední školu. A protože mi to šlo levou zadní, tak máma pojala podezření, že mám moc volného času a rozhodla se najít mi nějaký program. Zrovna rok přede mnou vyhrála Lucka Hadašová, která je ze stejného města, tak mě naši zkusili přihlásit. A ono to vyšlo.“
Nikdy jste nelitovala toho, že jste nezůstala na gymnáziu a nestudovala?
„Ne, nikdy. Vítězství v Miss a modeling jsem brala jako obrovskou šanci. Z mého okolí po tom toužilo hodně holek a mě si skauti vybrali úplně náhodně. Tu školu si člověk může dodělat kdykoli, ale tahle příležitost přichází jenom jednou za život.“
Ale co budete dělat, až vás modeling neuživí a nebudete mít nabídky.
Máte nějaký plán B?
„Teď dělám modeling prakticky jenom z legrace. Spíš chodím přehlídky pro kamarády, které znám. Všechny nabídky hodně zvažuju, protože to je tenký led. Když jsem se rozhodla pro práci s dětmi, tak není úplně vhodné chodit přehlídky v prádle. Člověk nemůže sedět zadkem na dvou židlích.“
Ale úplně odpískat to také nechcete...
„Pořád mě to baví, protože mám ráda módu a je fajn mít jednou za čas příležitost pracovat v tomhle oboru i v mém věku. Na tuhle práci už jsem totiž starší a podle mě mám to nejlepší za sebou. Vždyť holky začínají ve čtrnácti. Navíc přítel se mě před dvěma lety zeptal, jestli je podle mě modeling smysluplná činnost a má hodnoty, které po sobě chci zanechat. Nemusela jsem nad tím vůbec přemýšlet. Určitě ne! Je to sice krásná činnost, ale je to hodně povrchní svět.“
Co v tom případě považujete aktuálně za svou profesi?
„Vydala jsem se na úplně jinou dráhu. Nejdřív jsem si dala chvilku oddych, během kterého jsme cestovali. Pak mě napadlo zkusit dětské tábory, protože jsem je kdysi organizovala s rodiči. Akorát jsem si to udělala kapánek peprnější. Rozhodla jsem se pro rybářské tábory, i když rybařinu jsem nikdy neovládala. Kuba mě naštěstí ve všem podpořil. Přiznávám, že jsem workoholik, nemám ráda moc volného času, proto ještě pracuju v marketingovém oddělení pro jednu řeckou firmu. Nenudím se.“
Takže to nebyla jednorázová akce léta 2017?
„Ne, plánuju tábory pořádat každý rok a rozšířit to i o další aktivity. Třeba víkendy pro rodiče s dětmi. Teď na Katlově navíc budeme stavět sruby, které bychom chtěli pronajímat na svatby nebo speciální akce. Už v polovině letošních turnusů mi chodily dotazy od cizích rodičů, jestli už víme termíny na další rok. I když jsem ještě nezveřejnila termíny na příští rok, tak už máme skoro vyprodáno.“
Každodenní maraton kolem dětí vám nevadil?
„Náročné to pro mě nebylo – mě to hrozně bavilo, cítila jsem se sama jako dítě. Braly mě jako maminku a zároveň kamarádku. Každopádně fyzicky jsem byla hodně unavená, protože ten areál je obrovský. Znáte to, jedno dítě něco zapomnělo, druhému se zase chtělo čůrat, takže denně jsme nachodili tak šestnáct kilometrů. Malinké dětičky se občas počůraly nebo křičely ze spaní a od toho jsme tam taky byli my. Za ten měsíc jsem se prostě moc nevyspala a fyzická únava byla během posledního turnusu znát. Stačily ale tři dny a dala jsem se dohromady. Jela bych hned znovu.“
Probudilo to ve vás touhu po miminku?
„Umím si to představit, ale že bych teď všude viděla děti a tikaly mi hodiny? Takhle to nemám! Možná právě díky tomu, že jsem tam zažila tu atmosféru a částečně mi to vyplnilo prázdno, které jsem chvilku pociťovala. Otázka dětí u mě bude aktuální nejdříve za dva roky.“
Takže jste si s Jakubem Vágnerem dali už nějaký termín?
„To zase ne. Dopředu nic neplánujeme. Když jsem většinou něco plánovala, tak to nevyšlo nebo to bylo ještě lepší, než jsem si myslela. Není třeba nikam spěchat – ten čas, kdy si řeknu, teď chci miminko, přijde sám. Navíc jsem staromódní. Nejdřív svatba, potom dítě, aby bylo všechno tak, jak má být.“
V tomhle jsou staromódní hlavně ženy...
„Je pravda, že muži si často dělají zadní vrátka a bojí se zodpovědnosti. Ale i ženské jsou hodně emancipované a nechtějí se vdávat jako naše maminky v jednadvaceti. Vidím to u sebe – oddaluji děti, čím dál tím víc.“
A už máte na ruce zásnubní prstýnek?
„Ne. Co mám na to říct?! Pokaždé, když člověk není vdaný, tak začnou tyhle otázky. Tohle nechám na svém partnerovi, já ho žádat o ruku nebudu.“
Celý rozhovor s Eliškou Bučkovou si přečtěte v tištěném sobotním Aha!
Bučková už má plán svatby s Vágnerem: Jak bude vypadat a kde bude?
23 fotografií
.
