Prokleté datum 22. dubna - Dnes je den sebevrahů

Proboha, proč?

O sebevraždu se každý rok v České republice pokusí čtyři a půl tisíce lidí. Šestnácti stům z nich se podaří. Datum 22. dubna, které připadá právě na dnešní den, je z tohoto pohledu vůbec nejděsivější. Právě v tento den si totiž sebevrazi volí k odchodu ze světa nejčastěji. Proč?

Černý měsíc duben

Roční období má zásadní vliv na chování člověka, jeho psychiku a jeho činy. Z pohledu počtu sebevražd jsou statisticky jednoznačně nejhorší jarní měsíce. Psychiatr Jan Cimický k tomu říká: „Největší procento sebevražd se opravdu odehrává v jarních měsících, které bývají melancholické. Příroda se probouzí a lidé nejvíce pociťují opuštěnost a samotu. Také hledají partnera a když se jim to nedaří, reagují emotivně.“ Vůbec nejhorším měsícem je duben, kdy počet sebevražd stoupne o 20% nad celoroční průměr. Na druhé straně žebříčku je prosinec, kdy lidé páchají sebevraždy nejméně.

22. duben je nejhorší

Zní to až neuvěřitelně, ale za posledních pět let bylo jen 36 dnů, ve kterých si nikdo dobrovolně nevzal život. Jsou ale i dny, které by z kalendářů měly zmizet. Nejstrašlivějším dnem je 22. duben, který si za posledních pět let zvolilo k sebevraždě už 40 lidí. A další dubnový den, konkrétně 5. dubna, na tom není lépe, tento den si vybralo 36 lidí. Opravdu otřesná statistika. Do výčtu těchto smutných čísel zbývá doplnit, že vůbec nejčernějším dnem v posledních letech byl 16. květen 2002. V toto osudné datum zhaslo 14 lidských životů.

Rizikové jsou pondělky

Stejně jako roční období, tak i dny v týdnu hrají velice výraznou úlohu. Nejvyšší procento dokonaných pokusů o sebevraždu se odehrává v pondělí, nejméně v sobotu. To se dá vysvětlit obvyklým týdenním rytmem. Stres a pracovní vypětí dokáže paradoxně mobilizovat obranné mechanismy člověka, proto je během týdne sebevražd méně. Sobota je pak den, kdy ještě doznívá předchozí pracovní a životní shon. Naproti tomu je pondělí dnem po volnu, kdy se obvykle mohou řešit i různé nepříjemné rodinné záležitosti. Vysoký počet sebevražd je podle odborníků jen logická reakce.

Muži umírají častěji

I když většina pokusů o sebevraždy připadá na ženy, umírají především muži, kteří svůj odchod ze světa dotáhnou až dokonce. „Tento rozdíl je dán hlavně impulzivitou a rázností, která je u mužů vyšší. Muži většinou volí oběšení, zastřelení nebo skok z výšky. Ženy naopak dávají přednost otravě prášky. Ta buď nevyjde, nebo se podaří sebevraha zachránit. Díky tomu drží ženy prim v pokusech o sebevraždu,“ tvrdí psychiatr Jan Cimický.

Padesátníci v ohrožení

Věk hraje u sebevražd mužů i žen velice významnou roli. I v této oblasti je mezi oběma skupinami rozdíl. Muži páchají nejvíce sebevražd v období mezi 45. – 50. rokem, ženy později, mezi 50. – 54. rokem života. Významnou roli hrají pocity osobního, rodinného či profesního neúspěchu a selhání, existenční problémy, nezaměstnanost a obava z blížícího se úbytku sil. U žen je jednou z hlavních příčin syndrom zavírajících se dveří, kdy se mění jejich psychika v souvislosti s útlumem hormonální činnosti, a nesmíření se s přibývajícími roky.

Smutná česká tradice

Statistiky nabízejí i několik dalších pohledů na sebevraždu, například, jakým způsobem byla provedena. V České republice drží smutné prvenství mezi způsoby oběšení, které má u nás silnou »tradici«. Tento způsob je rychlý a relativně dostupný. Druhým nejčastějším způsobem je otrava prášky, často v kombinaci s alkoholem. Při otravě vždy existuje ještě jiskra naděje, že člověka někdo objeví, proto k této cestě sahají lidé, kteří nejsou úplně přesvědčeni, že chtějí opravdu umřít. Chtějí, aby osud rozhodl za ně. Třetím nejčastějším způsobem odchodu ze světa je zastřelení. Skok z výšky volí lidé o něco méně, protože udělat poslední krok vyžaduje obrovské odhodlání.

Záhadné sebevraždy

● 16. února 2005 byl se sklepě svého domu nalezen oběšený zástupce ředitele pražské policie Zdeněk Janíček. Na těle měl 29 bodných ran. Přesto bylo vyšetřování uzavřeno jako sebevražda. „Pachové stopy na místě činu patřily poškozenému, také nůž pocházel z domácnosti poškozeného,“ podala jako vysvětlení policie.
● Před několika lety se opilý mladík pokusil o sebevraždu z nešťastné lásky. V nočních hodinách se vloupal do Jihlavské lékárny a vyjedl celou polici s léky. Smůlou, nebo spíš štěstím bylo to, že se jednalo o polici s vitamíny a projímadly, takže když ho policie odvážela do nemocnice, provázely ho sice jisté problémy, ale na ty se neumírá.
● 10. ledna 2007 vybral důchodce z Prostějova 560 tisíc korun ze svých vkladních knížek a poštovní poukázkou je poslal své bývalé přítelkyni. Dotyčnou ženu, se kterou žil před více jak 33 lety, přitom více jak dvacet let neviděl. Hned po příchodu domů si neúspěšně podřezal žíly, proto sebevraždu dokonal oběšením. Oběšeného na trámu dveří ho našla právě obdarovaná žena, která mu přijela za peníze poděkovat.
● Není to ani měsíc, co Angličan Kevin Whitrick (†42) spáchal sebevraždu v přímém přenosu na internetu. Stalo se to tak, že zatímco mluvil přes internet se svým přítelem v jedné z diskusních místností, začal sám sebe před webovou kamerou zraňovat. Vyděšení návštěvníci internetových stránek sice okamžitě zavolali policii, jenže ta už našla jen Kevinovo tělo bez života.

Slavní, kteří odešli v dubnu

Kurt Cobain († 5. dubna 1994)
Zpěvák skupiny Nirvana se pokusil o sebevraždu už dříve, na turné skupiny v Římě. Spolykal 50 uklidňujících prášků a vše zapil šampaňským. Jenže tehdy ho zachránili a Kurt putoval na protidrogové léčení. Odtamtud však utekl s cílem dokončit, co v Římě započal. Tentokrát vsadil na jistější řešení, vložil si do úst pistoli a zmáčkl spoušť. Tělo našel elektrikář. Vedle Cobainova těla ležel dopis na rozloučenou, adresovaný jeho manželce Courtney a jejich dceři Frances Bean. Dopis končil slovy: „Miluji vás, miluji vás…“

Vlastimil Brodský († 20. dubna 2002)
Výtečný český herec ukončil svůj život výstřelem z pistole ve své rekreační chalupě ve Slunečné. V jednom rozhovoru před svou smrtí naznačil, že myšlenka dobrovolného odchodu ze světa mu není cizí. Na otázku, zda se bojí smrti, odpověděl: „Upřímně řečeno se docela těším. Byl jsem hodněkrát operovanej a z narkózy jsem se vždycky probouzel do bolesti a starostí. Když ale člověk natáhne bačkory, tak se neprobouzí ani do bolesti, ani do starostí, což musí být docela fajn stav. Zádrhel je ale v tom, že to umírání může bejt prevít.“

Autor: (tom, in)
Foto: Martin Pekárek, profimedia.cz, ČTK