Skandální odhalení: Mácha romantik? Ne! Chlípník!

Z jeho tajného deníku: »Pical jsem ji třikrát po sobě, dvakrát to vyšlo, dvakrát ji, pravila, to lochtalo...«

Podařilo se je sice dešifrovat již dříve, ale na světlo světa se dostaly teprve nedávno. Dlouho byly utajovány právě proto, že vrhají razantně odlišné světlo na básníka, který je v učebnicí literatury za vzor romantismu. Představují jej jako intimního chlípníka, který se žen a sexu opravdu nebál a rozhodně tedy není tím zasněným chlapíkem, jehož socha je ztvárněna na pražském Petříně.

Tohle napsal oficiálně:

Byl pozdní večer, první máj,večerní máj, byl lásky čas.Hrdliččin zval ku lásce hlas,kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;květoucí strom lhal lásky žel,svou lásku slavík růži pěl,růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol;a slunce jasná světů jinýchbloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.

Ukázka z Máje (1835)

A tohle si psal pro sebeaneb Ukázky z tajného deníku (1835)

• Když přišla matka, bylo po všem
  „17. září 1835 – Uvečer jsme byli doma. Otec a matka šli na kafé; svlečena si lehla na kanapé; já na ni. Třikrát jsme byli vytrženi; až přišla matka s otcem, pak bylo po všem.“
• Chtěl jsem na zemi, ona nechtěla
  „20. září 1835 – Odpoledne jsem chtěl na zemi; ona nechtěla. Juž oblíkla šaty, bála se však ustavičně, že budu mrzutý. Potom se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen; aby na nás žádný nepřišel.“
• Povídala, že mi všecko udělá
  „22. září 1835 – Stáli jsme mezi domem; chtěl jsem, aby mi dala; ona, že to nemůže býti; už by to skoro udělala; potom povídala, abych přišel zítra, že půjde se mnou hned dozadu. Že mi všecko udělá.“
• Pical jsem ji dvakrát po sobě
  „27. září 1835 – Po divadle byl venku p. Šabas s jeho mladou paní. Uvečer jsem ji pical dvakrát po sobě. Podruhé na stolicích u okna.“
• Bála se, že chci hluboko
  „3. října 1835: Vzadu jsem ji fikal. Nechtěla dlouho, ale když jsem se stavěl mrzutý, šla přece. Bála se, že chci hluboko.
• Měla pěkně bílá stehna...
  „5. října 1835 – Na Ovocném trhu koupil jsem švestky a šli jsme domů. Položil jsem ji u kamen na stolice, díval jsem se na ni, měla pěkně bílé stehna; potom jsem ji pical, třikrát po sobě, dvakrát to vyšlo, dvakrát ji, pravila, to lochtalo.“
• Díval jsem se až dovnitř!
  „6. října 1835 – Líbal jsem ji u kamen a díval jsem se na ni až dovnitř, pak jsem ji fikal u kamen, podruhé když odešla, opět jsem pical a vyšlo to, uvečer leželi jsme na sobě na kanapé, tam jsem ho měl v ní a seděla mi na klíně; pak jsem měl hlavu pod sukněmi, pak jsem ji pical vstoje vyzvednutou a vyšlo to.“