Stíhali albánské vrahy
Pražští detektivové vyšetřovali vraždy spáchané albánskými zločinci už za prvorepublikových časů vrchního policejního rady Vaňáska. Ten, jak známo, byl předobrazem knižního, filmového a televizního rady Vacátka.
Dne 14. října 1927 zastřelil v kavárně na Václavském náměstí albánský student Algiviadh Bebi (23) vyslance Albánie, švagra albánského krále Cena Beg Kryeziu. Prý proto, že Beg Kryeziu hodlal zaprodat Albánii Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bebi před soudem vypověděl, že vraždy se dopustil na rozkaz tajného výboru Comitée National Révolutionnaire, v jehož čele měl stát albánský expremiér Hasan Prishtina. V soudní síni se pak odehrála druhá vražda – obžalovaného totiž zastřelil ránou do spánku kosovský Albánec Zya Husein Vuciterna (28).
Toho pak v Bartolomějské ulici vyslechl osobně rada Vaňásek. Vuciterna řekl, že Bebiho zastřelil kvůli jeho arogantnímu chování před soudem. Uvedl, že zbraň nosí stále, v Albánii je to prý běžné. Nakonec Vuciterna skončil na psychiatrii, vraždu prý spáchal v záchvatu šílenství. V neděli 24. února 1929 byl eskortován do Bělehradu. Pak do ČSR přišla šokující zpráva – týž Vuciterna ve vlaku postřílel inspektora Zavisiće a dva civilisty, navíc zranil tři vojáky. Čtyřnásobný vrah nakonec zemřel během doživotní hospitalizace na psychiatrii.
