Bráchové kradli maso, nosili ho rodičům
Sádlo, maso, uzeniny a další zboží mizelo v listopadu 1912 z obchodů v okolí města Bílska, které tehdy bylo součástí Rakouska-Uherska. Ráno 25. listopadu v pět ráno místní policejní strážníci dopadli aspoň jednoho výrostka, který měl zlodějny na svědomí.
Jak o dva dny později oznámil deník Lidové noviny, strážníci náhodně potkali dva podezřelé mladíky, kteří něco skrývali v červeném ubrusu. Jednoho z nich zadrželi, druhý jim ale utekl. Zatčeným byl P. Meyer (16), syn nádražního portýra. Spolu s parťákem nesli v ubrusu dvě kila vepřového masa.
„Po delším zapírání přiznal se hoch, že maso ukradl z jednoho obchodu v Lipníku u Bílska. Také se přiznal k tomu, že provedl krádeže za přispění svého o rok mladšího bratra. Ukradené zboží nosili chlapci domů a odevzdávali je rodičům,“ psal deník. Následovala domovní prohlídka u Meyerových, kde detektivové našli ještě hrnec vepřového sádla. I ten pocházel z krádeží. Bílsko-bělská oblast se během 19. století stala jedním ze tří středisek textilního průmyslu v Rakousko-Uhersku, vedle Brna a Liberce. Bílsku se říkalo Slezský Manchester. Po rozpadu monarchie se oblast stala součástí Polska a v roce 1951 došlo ke sloučení sousedních měst Bílska a Bílé. Polský název dvojměstí zní Bielsko-Biała.
