Zloděje dopadl četník na nádraží
Ve vazbě krajského soudu v Plzni skončil 11. listopadu 1909 čeledín Vojtěch Hořejší z nedaleké obce Chrást. Proč, o tom referoval západočeský regionální deník Český západ o tři dny později. Jeho zprávu, psanou typickou dobovou češtinou, přetiskujeme v doslovném znění.
„Z Chrástu. Dne 11. tohoto měsíce byl na zdejším nádraží zatčen čeledín Vojtěch Hořejší, jenž odcizil svému chlebodárci, rolníku Schneiderovi, obnos 140 K, a odveden do vazby k c. k. krajskému soudu v Plzni. Peníze byly u nepoctivého čeledína – až na nepatrný obnos – nalezeny a budou majiteli vydány.“ Deník také zdůraznil, že o zatčení prchajícího čeledína, který hodlal odjet z Chrástu vlakem, se zasloužil především své služební povinnosti vzorně plnící četník.
„Že pachatel byl dopaden, sluší se děkovati p. strážmistru četnictva Hanzlovi, jenž pachatele hned po spáchání činu pronásledoval a také na nádraží zdejším zatkl,“ psal Český západ. Pro představu o škodě, jakou by okradený rolník utrpěl, nebýt zásahu četníka Hanzla, uveďme, že například slepičí vejce tehdy přišlo na čtyři až šest haléřů, kilo brambor na pět haléřů, litr vína na 60 až 80 haléřů a kilo másla stálo něco přes dvě koruny.
