18 let v cele smrti. Pak řekli: »Byl to omyl, jsi nevinný!«
HAMBURK – Celých 17 let, 8 měsíců a 1 den strávil Portoričan Juan Melendez (55) v cele smrti floridského státního vězení. Byl podezřelý z vraždy. Jeho příbuzní věřili v jeho nevinu a ta se po několika letech ukázala díky ambiciózní státní zástupkyni.
Juan je maličký a silný, kráčí chůzí trénovaného boxera, bojovníka. Když se směje, ukazuje dvě mezery mezi zuby. A směje se hodně – teď už může. 21. září 1984 – na ten den Juan nikdy nezapomene. Porota, složená z jedenácti bělochů a jednoho černocha, ho odsoudila za vraždu bílého obchodníka k trestu smrti na elektrickém křesle. „Zuřil jsem, byl jsem zklamaný a doopravdy jsem se bál,“ vzpomíná zemědělský pomocník na okamžik, kdy si verdikt vyslechl. „Na ten okamžik, kdy jsem poprvé vkročil do cely smrti, nikdy nezapomenu. Mříž za mnou zarachotila, všude kolem mě byla cítit smrt.“
Jeho cela měřila 2 x 3 metry, v noci mu po obličeji lezly štěnice. Juan tvrdí, že přežil jen díky bibli: „Každý den jsem si četl pět kapitol a modlil se.“ Za necelých 18 let měl jen dvě návštěvy – svou matku (1986) a tetu (1990). Mezi spoluvězni si ale našel kamarády: „Byli jsme jako bratři.“ Všichni jeho kamarádi ovšem postupně z cel mizeli. Vždy když na chodbě zamžikalo světlo, Juan věděl: „Tak, a další z nich zemřel.“ Tiše plakal a čekal na vlastní smrt. V roce 2002 přišla naděje. Mladá ambiciózní státní zástupkyně znovu otevřela jeho případ. Našla starou nahrávku a s ní i důkaz, že vrahem byl někdo jiný. Ten ale mezitím zemřel.
Teď, jedno lednové studené ráno, se vrata věznice otevřela – a Juan byl zase svobodný. „Políbil jsem zemi, podíval se k nebi a bos jsem se rozeběhl po trávníku,“ popisuje první okamžiky svobody. Od svého propuštění bojuje proti trestu smrti a za životy svých kamarádů – třeba za Angela Diaze, který loni v prosinci při popravě trpěl 34 dlouhých minut. Když to Juan vypráví, vypadá opravdu naštvaně.
