Vlasta Horváth: My byli zajímavější!

Jak hodnotíte třetí řadu Česko hledá SuperStar z pohledu loňského vítěze?
„Pochopitelně, že jsem zvědavý, takže se snažím najít chvilku, abych se na SuperStar mohl dívat. Zatím jsem tedy viděl asi čtyři díly, protože finišujeme s druhým cédéčkem, ale snažím se být v obraze. Téhle soutěži opravdu fandím, protože dává mladým lidem šanci dělat to, co mají rádi.“

Co říkáte na semifi nálovou dvanáctku?
„Musím říct, že jsem z třetí řady zatím tak trošku v rozpacích, je v ní minimum lidí, kteří se mi opravdu líbili. Přijde mi, že »za nás« byl výběr soutěžících pestřejší. Upřímně řečeno: Zatím nic moc! Ale na nějaké soudy je přece jenom ještě brzo.“

Myslíte, že to nějak souvisí se snížením věkového limitu na 15 let?
„I to by mohl být jeden z důvodů, myslím si, že to nebylo úplně šťastné. Neříkám to vůbec kvůli tomu, že jsem starší, ale oni jsou opravdu z velké části hodně nezkušení, nevyzpívaní a dětští, prostě jim chybí vyzrálost. I proto si myslím, že tenhle ročník není tak zajímavý.“

Našel jste si i přesto mezi soutěžícími svého favorita?
„Pro mě je tam jediná zajímavá osoba, a to je Tereza Najdekrová. Dostala se mi pod kůži jednak tím, jak zpívá, ale je mi sympatická i jako člověk. Potěšila mě i výběrem písničky Richieho Sambory, tuhle hudbu mám moc rád a ona se s tím poprala opravdu výborně.“

Jak vám sedí Leoš Mareš coby moderátor?
„Tak tady můžu mluvit jednoznačně jedině v superlativech – je vynikající! Řekl bych, že tohle se mělo stát už dávno. Nedovedu si představit, kdo jiný by to dokázal utáhnout sám, nikdo lepší u nás momentálně není. Muzice rozumí a je vtipný, prostě jednička!“


Docela se změnila i celková podoba formátu, hlavně semifinálové večery s živou hudbou – je to podle vás změna k lepšímu?
„Abych pravdu řekl, myslím, že to není tak úplně dobře. Ten model, který byl v minulých ročnících, kdy se v semifinále zpívalo ještě jen s pianem, byl podle mého »pravdivější«. Živá kapela za zády je fajn, ale bez ní se toho pozná a odhalí mnohem víc. A taky si nejsem úplně jistý, jestli byl dobrý krok rozdělit to vlastně do tří večerů týdně. Zabírá to totiž docela dost času a těžko říct, jestli to přitáhne diváky…“

Nechybí vám v porotě vtipkování dvojice Gábina Osvaldová a Ondřej Soukup?
„Já bych současné porotě nic nevytýkal, myslím, že Ilona Csáková pana Klezlu a Ondřeje Hejmu skvěle doplnila. Líbí se mi, jak k těm lidem přistupuje citlivě. Říká jim sice svůj názor a pravdu do očí, ale přitom moc dobře volí slova, takže člověka nikdy neurazí. Jsem z ní prostě nadšenej!“

Myslíte si, že je v tom malém rybníčku českého šoubyznysu vůbec ještě místo pro nové »hvězdy«?
„Je pravda, že trh je tady docela malý a tím se samozřejmě zvyšuje nebezpečí, že bude brzo přesycen, jestli už tedy není… Ale místo pro kvalitní zpěváky by mělo být vždycky a všude, záleží na každém, jak je schopný a ochotný na sobě dělat. Pokud si jednou získáte fanoušky a oni uvěří tomu, že na sobě makáte a jste dobrej, pak na velikosti trhu nesejde.“

Dal byste budoucí české SuperStar nějakou radu? Dá se na vítězství a to, co přijde po něm, vůbec nějak připravit?
„Já tohle nemám rád, dávat nějaký rady, protože sám se pořád mám co učit. Ale je pravda, že mě kdekdo varoval, na co si mám dát pozor – od novinářů přes nejrůznější chytráky, rádoby producenty, přísavky a podobně. Říkal jsem si, že jsem připravenej, ale byl to nesmysl. Na tohle se člověk prostě připravit nemůže, nejde to! Takže bych vítězi poradil, ať zůstane svůj a dává si pozor.“


Díky další řadě se na vás vlastně chystá nová vlna konkurence, berete to tak?
„To ne, já to nevnímám jako nějaký ohrožení. A navíc, za každou konkurenci jsem vlastně rád, nutí mě na sobě pracovat a dokazovat, že si to všechno zasloužím. Buď na to mám, nebo ne. A na tom nezmění nic ani padesát dalších »superstárů«.“

Za co jste téhle soutěži nejvíc vděčný?
„Tak rozhodně za tu šanci ukázat, co ve mně je, a za možnost dělat muziku, což je věc, kterou mám moc rád a vždycky jsem ji chtěl dělat naplno. Díky tomu mi třeba za pár dní, 15. listopadu, vychází už druhé cédéčko. Na to se hrozně těším, bude celé autorské, jmenuje se »Do peří nefoukej« a doufám, že se bude líbit. Je totiž ještě lepší než to první!“ (smích)

Autor: Šárka Charousková
Foto Aha!: Marek Pátek, Roman Sluka, Isifa