Takhle se motorkáři baví v zimě!

Sedí doma na sedačce, nervozitou si hryžou nehty a čekají, až zmizí sníh? To ani náhodou! Stačí vyměnit kola za dvě lyžiny a jeden pás, a »rodeo« může začít! O čem to mluvíme? O sněžných skútrech! Právě na nich se v době motorkářského půstu mohou milovníci adrenalinu vydovádět!

Šílenství vypuklo před sto lety!

První sněžné skútry pocházejí z USA, kde roku 1909 sestrojil O. C. Johnson sáně poháněné motorem. První skútry měly výkon pouze 2,5 koně a poháněly je dřevěné letecké vrtule umístěné na zádi. Už tehdy nicméně tyhle prapodivné stroje vzbuzovaly v lidech úžas. První skutečný sněžný skútr vyjel z dílničky Kanaďana Josepha-Armanda Bombardiera v roce 1937. Dnešní sportovní stroje samozřejmě nemají s těmi původními mnoho společného. Jedná se o velmi složitá technická zařízení.

Skvělá zimní příprava

Na závodech sněžných skútrů se organizují v podstatě dva druhy závodů. Tzv. freestyle je v podstatě předvádění řidičského umění, různých otoček, smyků atd. Mnohem oblíbenější je ovšem snowcross – v podstatě klasický motokrosový závod, ovšem na sněhu a se skútry. Není nouze o divoké přetlačování, smyky, pády, předjíždění, prostě je to extrémní adrenalinová zábava se vším všudy. Většina jezdců jsou motokrosoví profesionálové, pro které jsou závody na skútrech součástí a zpestřením zimní přípravy.

Hračka za půl milionu

Sněžné skútry nejsou levnou zábavou. V bazaru sice lze koupit starší turistický skútr i za 100 tisíc korun, kvalitní sportovní modely ovšem stojí přibližně půl milionu korun. V Česku jsou závody na sněžných skútrech zatím v plenkách. Mimo jiné i proto, že například v Krkonoších platí velmi přísná omezení chránící přírodu. Navíc u nás mají organizátoři často problémy se sněhem, loňské mistrovství republiky muselo být pro nedostatek sněhu úplně zrušeno!

Jezdci je teplo na ruce

Moderní sněžný skútr má nejenom vyhřívanou sedačku, ale dokonce i rukojeti řídítek. Umí couvat a ty nejmodernější mají navíjecí zařízení, které je dokáže vytáhnout v případě, že zapadnou do příliš hlubokého sněhu. Při váze od 200 do 300 kilogramů se takové zařízení pochopitelně hodí.

Zrychlení jako lamborghini

Novinkou, která se do sněžných skútrů začala montovat až na počátku 21. století, jsou čtyřtaktní motory, které nahradily méně výkonné agregáty dvoutaktní. Mít pod kapotou motor s výkonem až 120 kW a objemem 400–1300 ccm je tedy celkem běžné. Výkonu motoru odpovídá i maximální rychlost. Není výjimkou, když na závodech uhání závodníci rychlostí až 200 km/h! U nejsilnějších strojů je zrychlení z 0 na 100 km/h uváděno i pod pět vteřin.

Malé sněhové tanky

Skútry po sněhových závějích prohání gumové pásy. Pro hlubší sníh jsou vhodnější širší, tedy 500 mm a více. Takové pásy se montují hlavně na pracovní a turistické modely. Sportovní skútry mají pásy užší, tedy cca 400 mm a méně, které jim sice příliš nepomohou v hlubokých sněhových závějích, zato jim zaručují pekelnou rychlost na tvrdém sněhu. Některé typy skútrů jsou vybaveny dvěma pásy.

Nehoupat!

Velmi důležité jsou i lyžiny, které určují směr jízdy. Zároveň jsou nejcitlivější a k poškození nejnáchylnější částí skútru. Při přejíždění nezasněžených úseků může dojít k jejich poškození, nebo přímo zlomení! Pro sportovní modely je důležité odpružení s maximálním zdvihem. Není divu, závodníci leckdy předvádějí zkoprnělým divákům i 25 metrů dlouhé skoky!

Občas se parádička nepovede

Pokud je dráha dobře upravená, dostatečně tvrdá a uježděná, závodí se i na motokrosových motorkách vybavených speciálním zimním obutím. Na sněhu se ovšem motorky chovají úplně jinak než v klasickém terénu, není tudíž nouze o tvrdé pády. Mnohametrové skoky mohou v případě, že závodník nedokáže silný stroj kočírovat, končit nebezpečně vypadajícím pádem. Motorkář Brian Deegan v americkém Aspenu předvedl sice nádherný skok, ale nepodařilo se mu motorku udržet a ve vzduchu se převrátil hlavou dolů. Přistání bylo opravdu tvrdé. Deegan utrpěl několik zlomenin a návrat na závodní dráhu mu trval půl roku. Vzhledem k opravdu hrůzně vypadajícímu pádu se dá hovořit o štěstí, že vůbec přežil.

Motoristická poradna: Odpovídá Petr Vojáček, úspěšný automobilový závodník a podnikatel
Je možné volně zakoupit elektronický detektor alkoholu? Je účinný? A kolik stojí?
Ano, je to možné. Nejlevnější detektory lze koupit za cca 1000 Kč, ty nejdražší pak stojí zhruba 6000 Kč. Rozsah změřitelnosti se pohybuje od 0 do 4 promile. Detektory lze objednávat i přes webové stránky řady firem.
Také se chcete na něco zeptat?
Pište na adresu: Aha!, U Průhonu 13, 170 00 Praha 7 nebo na e-mail petrvoj@seznam.cz.

Autor: (mik)
Foto Profimedia.cz