Obešli pražské hospody! V každé vypili pivo
PRAHA – Žofín včera krátce po jedenácté dopoledne. Pod slunečníky posedává nad pivem na osm desítek lidí. Už za chvíli vyrážejí na pochod – po patnácti pražských hostincích. V každém je třeba dát si aspoň jedno pivo. Letos se svérázná akce konala již po pětadvacáté.
„Poprvé to bylo v dubnu 1982, kdy se na našem gymnáziu Na Vítězné pláni konaly přijímačky. Měli jsme volno, nevěděli co s časem, a tak jsme se začali pofl akovat po hospodách,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů pochodu nazvaného Pražská patnáctka Luboš Bokštefl . Ze Žofína průvod míří na vltavskou náplavku. „Rychle, mají málo půllitrů,“ popohání k objednávkám další z veteránů pochodu. U řeky plné labutí a parníků s turisty je hezky, leckdo neodolá a vystřihne u stánku i nesoutěžní pivo. „Základní chyba je dát si někde dvě, to se v cíli nevyplácí,“ usmívá se Bokštefl chvíli po půl druhé v pořadí v šesté restauraci U tří bojovníků. A dobře ví, o čem mluví. V sedmé hospodě se totiž objevují první odpadlíci, zbytek zvolňuje rychlost konzumace a objednává něco k zakousnutí. A už jsou tu první hlavy v dlaních a klížící se víčka.
Kolem páté doráží čelo průvodu do hostince číslo jedenáct a chystá slavnostní akt: Odhalení pamětní desky zakladatelům pochodu na budově gymnázia Na Vítězné pláni. „Umístili jsme ji sem už v pátek večer, a to ilegálně. Kdybychom požádali ředitele o souhlas, nebylo by to tak dobrodružné. Pro případ, že by školník desku našel a sundal, jsme měli v hospodě připravenu náhradní,“ směje se Luboš Bokštefl.
28.5.2006
