Třinec a Vítkovice: Ocelové finále!
I ten zádumčivý Petr Bezruč by nejspíš měl radost, možná by rozšířil své Slezské písně. Vždyť jeho kraj se nyní minimálně na týden stane centrem hokejového dění!
Místo „Pod Beskydem jedna bída, jedno dlouhé umírání.“ naopak bude na severu Moravy jedna velká fiesta. Vítkovice a Třinec, kluby živené ocelářským průmyslem, jdou proti sobě v bitvě o extraligový titul.
Je to další lokální finále. Po bitvách Vsetína a Zlína (1995 a 1999) a pražském derby Sparty se Slavií (2006). „Pro fanoušky je to paráda, bude tím žít celý region,“ těšil se třinecký forvard Václav Varaďa.
Jeden z řady hráčů, který prošel oběma kluby. A podobně jako extřinecký Viktor Ujčík, nyní v barvách Vítkovic, má s fanoušky bývalého klubu špatné zkušenosti.
Po nuceném odchodu z klubu na něj v Ostravě pískají, Ujčík dopadl ještě hůř. „Na Třinec nemám nejlepší vzpomínky,“ vybaví si zápas, kdy se do města vrátil už v dresu Sparty a domácím dal gól. Bylo nedlouho poté, co měl v roce 2003 těžkou nehodu na motorce. „Když začalo pár lidí řvát, že jsem se tehdy měl radši zabít, bylo to tedy už hodně drsné,“ nechápe Ujčík.
Jak vygradují emoce tentokrát?
Co oba kluby spojuje
Ocelářské firmy. EVRAZ Vítkovice Steel a Třinecké ocelárny, hlavní partneři klubů, patří k evropským gigantům v oboru.
Jarek Nohavica. Komu asi bude fandit? Loni sledoval Vítkovice ve finále, před zápasy zpíval národní píseň. Ale tíhne i k Třinci, kdysi mu složil klubovou hymnu.
Trenéři. Mojmír Trličík a Pavel Marek se vystřídali v národním týmu jako asistenti u... Aloise Hadamczika. Ten s oběma kluby došel do finále.
Co oba kluby rozděluje
40 kilometrů. Tedy na extraligové poměry titěrná vzdálenost. O to silněji vnímají fanoušci vzájemnou rivalitu, ovšem násilí jim je cizí.
Symbolika. Ostravský klub uctívá jako klubový symbol rytíře Vítka, jeho soupeř má ve znaku draka. Vskutku pohádkový souboj.
Minulost. Zatímco Vítkovice už titul získaly v letech 1952 a 1981, Třinec na něj čeká. Hrál o něj jedinkrát v roce 1998, s Viktorem Ujčíkem v sestavě.
