Po pár týdnech péče na záchranné stanici už si Brůča troufl i na piškot se šlehačkou. Samozřejmě jen z ruky ošetřovatelky.
|
pro Aha! – www.zsveveruska.wz.cz
Uplynulo několik měsíců a Brůča se ládoval jako správná veverka vším, co bylo zrovna po ruce, nebo tedy spíš po tlapce.
|
pro Aha! – www.zsveveruska.wz.cz
Pak přišel ten slavný den a Brůča byl vypuštěn zpátky do přírody. S plnou pusou chvilku sledoval své zachránce, pak se pomalu vydal směrem od záchranné stanice.
|
pro Aha! – www.zsveveruska.wz.cz
Nakonec to dopadlo, jak muselo. Brůča si spokojeně pochutnával na krmení přímo z lidských rukou a ze stanice už nikdy neodešel.
|
pro Aha! – www.zsveveruska.wz.cz
Jenže po pár dnech se Brůča vrátil a dobýval se zpátky do své klece. Přestože ho ošetřovatelé zpátky nechtěli pustit, protože si přáli, aby se vrátil do svého přirozeného prostředí, Brůča prostě odejít nechtěl.
|
pro Aha! – www.zsveveruska.wz.cz