Nesmrtelný Miloš Kopecký: Kráááva nebeská byl jeho nápad!
Ikonický Štrosmajer a doktorka Čeňková (Eliška Balzerová).
|
Foto ČT, ara
Paní Dobiášová, pojďte dál…
|
Foto ČT, ara
A já vás budu žalovat!
|
Foto ČT, ara
Tak si tam připište ještě urážku na cti! Vy krááá…
|
Foto ČT, ara
Svatba Stelly Zázvorkové s Milošem Kopeckým.
|
Foto: D. Malík, archiv J. Zázvorky
Konám dle všech svých sil dobro, hlásala Bílá paní navzdory tomu, že její kouzla hodlal využít ve svůj prospěch Místní národní výbor.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Legendární scénu, kdy občané obce vyrážejí na neexistující most a pořádně se u toho namočí, si užili i skuteční obyvatelé Blatné, kde film vznikal.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Když v obraze s Perchtou uvízne i referent dr. Tomeček (Čestmír Řanda, †62), hrozí pořádný průšvih. Kouzla přece neexistují!
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Když v obraze s Perchtou uvízne i referent dr. Tomeček (Čestmír Řanda, †62), hrozí pořádný průšvih. Kouzla přece neexistují!
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Nová doba vyžaduje nové nástroje, součástí výbavy Bílé paní se tak dočasně stane i hasák.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
V jednu chvíli se zámku sejdou dvě Bílé paní, tou druhou falešnou je místní servírka Andula v podání Jiřiny Bohdalové.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Předsedu MNV a tajemníka dokonale ztvárnili Rudolf Hrušínský a Miloš Kopecký.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Předsedu MNV a tajemníka dokonale ztvárnili Rudolf Hrušínský a Miloš Kopecký.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Skupinka podnapilých představitelů správy městečka Bílou paní vyvolá nevědomky.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Vše začíná v okamžiku, kdy Perchta zvaná Bílá paní Komonická vystoupí jednoho dne z obrazu, aby staré Blažkové v chalupě zařídila vodovod.
|
Česká televize, Bontonfilm, archiv autora
Miloš Kopecký
|
ČSFD/Filmové studio Barrandov
Bláznivá komedie Tajemství hradu v Karpatech z roku 1981 dala Kopeckému opět šanci zahrát si dalšího padoucha. A co si budeme povídat, padouši mu šli výtečně!
|
BPŽ/ČSFD/Filmové studio Barrandov
Komedie Křtiny z roku 1981 se prý natáčela v poměrně zajímavé atmosféře, kdy během natáčení skutečně lítaly jiskry. Dagmar Veškrnová začala chodit s Michalem Peškem, který jí pak ale dal kopačky, Kopecký zase po Dáše pokukoval a moc se mu líbila. Jestli mezi nimi něco bylo? Kdo ví.
|
BPŽ/ČSFD/Filmové studio Barrandov
V roztomilé komedii z roku 1980 Jak napálit advokáta si Miloš Kopecký zahrál advokáta, který se specializuje na motorismus. Taková sonda do normalizačních lidských charakterů.
|
BPŽ/ČSFD/Filmové studio Barrandov
Erotická komedie Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle z roku 1983.
|
BPŽ/ČSFD/Filmové studio Barrandov
Kopecký se Stellou Zázvorkovou v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku z roku 1976. Stella byla jeho první manželkou, s níž měl dceru Janu Kateřinu, která bohužel spáchala v patnácti sebevraždu.
|
BPŽ/Filmové studio Barrandov/Ivan Minár
Komedie Adéla ještě nevečeřela z roku 1977 představovala pro Kopeckého perfektní příležitost, jak se vyřádit v roli hrozného padoucha. Parodii na laciné detektivky natočil Oldřich Lipský podle scénáře Jiřího Brdečky.
|
Profimedia
Prodloužený čas, 1987. S hercem Vladimírem Hlavatým. Tragikomedii natočil režisér Jaromil Jireš. Kopecký zde předvedl jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů.
|
Profimedia
Scéna z jednoho z dílů Nemocnice na kraji města, Kopecký s kolegou Ladislavem Peškem. Během šachového přátelského utkání dostal Štrosmajer infarkt, který následně nepřežil. Celé Československo tehdy u televizních obrazovek plakalo.
|
Profimedia
Možná jeho nejslavnější role - doktor Štrosmajer. Na snímku s primářem Sovou (Ladislavem Chudíkem). Tak trochu sarkastický, ale čestný Štrosmajer, se stal jednou z nejoblíbenějších postav seriálu Nemocnice na kraji města.
|
Profimedia
Konce roku 1989 mu diagnostikovali rakovinu žaludku, operovali ho a přišel o dvě třetiny tohoto orgánu. Přesto natáčel dál a statečně s nemocí bojoval do roku 1996.
|
Profimedia
Miloš Kopecký pocházel se smíšené rodiny, maminka byla Židovka, která zemřela v Osvětimi. Velmi ho ovlivnila a její smrt nemohl herec dlouho překonat. Díky tomu se u něj možná spustila maniodepresivní porucha, kterou umocnila později smrt dcery.
|
Profimedia
Ve filmu Poslední leč A. Karáska z roku 1987, kde si herec zahrál tak trochu sám sebe. Alfons Karásek je totiž věčný milovník a Casanova. Miloš Kopecký byl ve svém životě také velkým milovníkem žen.
|
Profimedia
Bronislav Poloczek a Miloš Kopecký ve filmu Poslední leč Alfonsa Karáska
|
archiv České televize
Zázvorková si mateřství užívala.
|
archiv blesku
S dcerou Janou, která spáchala v patnácti sebevraždu.
|
archiv blesku