Když se podíváte z okna, moc radosti ve vás ty naše plískanice, mokrý sníh nebo jindy zase namrzlé chodníky asi nevykouzlí. Říkáte si: „Co tak zmizet někam do teploučka? To by teď už ale muselo být pěkně daleko – a kde na to brát?“ Mýtus! Nemusíte mít duši batůžkáře, abyste se neprohnuli. Projel jsem tři země jihovýchodní Asie a pro vaši novoroční duševní pohodu mám jednoznačný tip: zaleťte si do Země úsměvů!Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.