Je to přesně měsíc, se moderátorka Michaela Ochotská stala mámou. Dnes na sociální síti zveřejnila fotku z porodnice, ale navíc napsala malému Andrému dojemné vyznání. Níže ho máte celé, nijak nekrácené ani upravované.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Chvíle kdy jsem tě poprvé uviděla byla ta nejsilnější vlna emocí. (nějak to nedává smysl -spíš by se hodilo ve chvíli,kdy jsem tě poprvé uviděla jsem cítila silné emoce Okamžik, který si budu pamatovat do konce svého života, protože nic krásnějšího jsem nezažila. Myslela jsem si, že můj život je krásný, šťastný, naplněný... Ne, nebyl. Až teprve teď mám vše. Mám tebe! Chlapa, kterého budu nadosmrti milovat, tak jako tvého tátu. Tak snad bude mít Ochcanina několik klinických úmrtí,aby to byla pravda A pak řekne,že to tak myslela,že bude Rosola milovat jen do první klinické smrti a pak bude zas milovat někoho jinýho,když přežije svoji smrt
Před dvěma dny byla v kině a nevypadala,že by jí dítě nějak zajímalo..jen řekla,že po měsíci potřebovala konečně vypadnout mezi lidi a že Rosol si musí týden počkat na sex
Ochotská je dobrá matka a Rychtář psal kdysi vyznání manželce..aby jí 2 měsíce na to napadnul..jsou tu jen kecy,písmena co u těhle osob nic neznamenají..jejich činy ukazují co jsou zač..Ochotská podvedla původního (asi 8.)snoubence,protože mu došly prachy,tak z "lásky" přešla k Rosolovi,kterým vzala za vděk až poté co jí odmítnul jeho kolega,tehdy ženatý Štěpánek..
Ochotská není mámou..ani neporodila normálně,aby si nepoškodila svůj pracovní nástroj To že má dítě z ní ještě matku nedělá..mnoho žen co nemohli mít dítě se postaraly o nevlastní děti daleko lépe než se kdy postará ona..Rosolovy prachy nejsou vše..ona při své povaze nevychová z dítěte nic dobrého..i když píše,že se dítě narodilo před měsícem,stejně všude mele hlavně o sobě..já,já,já,jen já..
Proč už to ani nepřekvapuje , že když někdo napíše nějaký dopis ( na rozloučenou , o zdraví , o vyznaní lásky, o narození atd.) má potřebu honem to ventilovat do medií.??????? Budou to takové opravdové vnitřní pocity co musí honem do světa a nejsou určené konkrétní osobě.
