Na Františka Husáka (†55) vzpomínají jeho herečtí kolegové jako na citlivého muže, který se ke konci života stranil společnosti ostatních lidí. Deprese, kterými herec trpěl, řešil často alkoholem, na konci 80 let k němu ještě přidal prášky.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Mám jednu vzpomínku, bylo to koncem října 1989, doslova pár týdnů před převratem, někdy kolem desáté dopoledne jsem šel dolů po Nerudovce do hospody za přáteli a na chodníku jsem potkal Františka Husáka totálně zlitýho pod vobraz Boží. A jen se tam tak potácel, a jelikož jsem si ho oblíbil jako Luďánka Homolků, tak jsem se zeptal: "Nepotřebujete pomoc, Mistře?" A on se na mě podíval takovýma zakalenýma očima a rezignovaně zavrtěl hlavou a šel dál. Bylo to moc smutný, celý den jsem na to musel myslet. A proč si pamatuju, že to bylo zrovna v říjnu 89? Ten den večer byl v Pakulu koncert Michaela Breckera, na ktrerý jsem se celý den již od rána těšil. Ale pořád jsem musel myslet na toho nešťastného herce.
