Vzpomínáte, co jsme kdysi kupovali a co jste měli rádi? Při pohledu na obaly potravin z posledních třiceti let 20. století se skoro zdá, jako by to bylo včera. Na některé jste ale přeci jenom možná pozapomněli.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Jen bych chtěl podotknout, že máslo balené v pergamenovém papíře se prodávalo v 50, 60 a do začátku 70. let, tak zhruba do roku 1972, v té době se začalo balit do hliníkové fólie, takže téměř celá 70 a 80. léta bylo již máslo balené normálně v hliníkové fólii jako dnes. Solamyl na obrázku 14 je rovněž ze 60. let, v 70. letech se změnil design krabice, sýry na obrázku 10 jsou pak ze 40 a 50. let..
podívej se do odkazu, ale kdyby to nešlo...1 ks tvarohu ve staniolu, neplná kávová lžička jedlé sody. Pomíchat a nechat 10 minut stát. Pak přidat 1-2 lžíce rozpuštěného másla. To je základ, přichuť si to podle sebe, já dávám třeba cibuli, nakládanou červenou kapii...prostě nějaké bylinky. Když si projdeš úsek tavených sýrů, chytneš inspiraci, co do toho
toto vše jsme kupovali, dnes se to kupuje také. Jenže tenkrát to bylo daleko lacinější a nemuseli jsme se bát, jaký šmějd jsme si to donesli domu, zda v tom není jed na krysy, zkažené suroviny a neplatilo se jen za reklamu na obalu. Každá doba nese své.
Přesně tak, všechny potraviny byly české a hlavně kvalitní!!! Dnes člověk přijde do krámu a je mu k pláči, neví co vlastně koupit, když vše je narvané éčky a chemií.
Já se pořád učím, takže už jsem zkusila tavený sýr z tvarohu se sodou (sody stačí něco přes polovinu čajové lžičky a tvaroh zásadně ve staniolu nikdy řídký vaničkový) - sklidil úspěch. Ta Lučina je skutečně geniální a je jí plný talíř, pokud by ji dělali lidi doma, tu předraženou kostičku na dvě sousta by si mohli výrobci nacpat do špic.
vzpomínka na to české jídlo, bez všelijakých sraček na trvanlivost a barvu. obaly byly taky pěknější, z dálky se poznalo zboží, až na ty pytlíky mléka, které byly občas poškozené a mléko bryndalo. Ceny byly poplatné době, to bych neřešila.
S těma obalama máte pravdu, to mě nesmírně štve, že když si nevezmu brýle, tak mám problém. Nebyl sortiment a obaly byly snad dvacet roků stejné. S mlékem byla katastrofa, buď se člověk tahal s láhvemi a nebo se rozčiloval, jelikož mockrát se mi v autě protrhl sáček a to pak byla chuťovka.
byla ta, že byl člověk o 23 roků mladší. Jinak se mi nestýská vůbec po ničem , tím méně po potravinách. Dnes si můžu koupit co chci a když nešetřím, tak v kvalitě o které se mi dřív ani nesnilo.
jaksi si nevzpomínám, že bych tenkrát řešila problémy s kyselinou mravenčí v kysaném zelí nebo technickou posypovou solí v jídle. Stačí zadat si "Peklo na talíři" a vybrat si třeba VÝROBNÍ SALÁM. Tak to jsme tehdy skutečně neměli.
Zelí si vypěstujeme a zpracujeme sami, uzeninu kupujeme velmi málo, když tak šunku od kosti a sem tam trvanlivý salám v kvalitě uheráku event. v Makru klobásky a párky s recepturou tuším r. 1973. Ovšem vyjímečně.
ale já ti věřím, že to máš doma všecko zařízené. Ale co ostatní, kteří nemají možnost si to takhle zorganizovat? Ne všichni si v bytě vypěstují zeleninu, ne všichni mají na drahé potraviny. Kvůli tomu, že máme děravé zákony, si mají kazit žaludek a zdraví těmi jedy? Tohle opravdu za socíku nebylo, na potraviny bylo spolehnutí. Když chleba - tak chleba.
Vidíte, a mně se zase stýská po všem...kvalitní potraviny, oblečení, prostě veškeré zboží, republika soběstačná, nezadlužená, práce pro všechny, byty dostupné mladým, fungujíci doprava, školství, zdravotnictví...mnohem větší pocit bezpečí všude, prostě klid, pohoda...na rozdíl od dneška.