„Přihlásil jsem se jako dobrovolník do takzvané burzy pečovatelů. Ozvali se mi ze Zruče nad Sázavou, a tak jsem se tam rozjel. Vůbec jsem netušil, co mě čeká," zavzpomínal na "covidovou" dobu Igor Chmela. Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Pan Chmela má můj obdiv, já více než rok jsem návštěvník obdobných zařízení, chodím několíkrát v týdnu za maminkou a starám se o ní, protože je v zařízeních pro přestárlé málo kvalifikovaných lidí, jsou vyhořelí, dělají jen co musí, chybí tam peníze, takže jídlo pro diabetiky je mizerné, takže i když za to všechno platím, tak tam docházím a snažím se, aby to pro mami bylo lepší a pomáhám i okolí, nabízím pomoc, prohodím dobré slovo, vyvětrám, něco donesu i pro cizí...tento segment služeb je šíleným způsobem poddimenzován, chybí peníze, laskavost, čas a kvalifikovaní lidé, populace stárne a všichni mlčí, v žádném prohlášení politiků jsem nečetla něco o zaměření se do následné péče pro staré, nemohoucí a staroušky, kteří potřebují trvalou péči. Kdo to nezná z okolí bude zírat, co za zařízení se provozuje a jakou mají tragickou úroveň...Hezký den všem.
