Od vody fičí ostrý ledový vítr, rtuť teploměru ukazuje jen pět dílků nad nulou. Všechny lodě v přístavu zazimované, v ulicích takřka ani živáčka, obchody i restaurace pozavírané. Sezona prostě skončila a Romanshorn na švýcarském břehu Bodamského jezera se změnil v »město duchů«.Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
je sice jejich věc, ale musím se přiznat, že jsem docela zděšená. Nejen výběrem oblečení, ale boty obou hrozné, černé polobotky se k oblečení nevěsty vůbec nehodily. Kalhoty Pohlreicha tak akorát jako pohodlné domácí oblečení, ale ne jako svatební oblek. Hezká kytice uvázaná do černé manžety, také spíše k jinému účelu. V jejím věku by se hodily v černobílém provedení kostýmkové šaty nebo kalhotový kostým. Prostě docela propadák, který však by neměl mít negativní vliv na jejich vztah. Hodně štěstí.
Kdyby se brali v Hradci Králové, tak by je tam také p. Vodochodský mohl oddávat, neboť je zastupitel. To, že je oddal v cizině, je legální. Jen si to budou muset nechat ještě posvětit v Brně (jak píší i ve článku).
Paní je velice sympatická,bohužel absolutně bez špetky vkusu,už když jsem ji poprvé viděla na fotce s kuchařem a měla na svetru takový modrý hadr jsem si říkala bože čím to chce kuchaře uchvátit a dneska jsem se doslova lekla. Nejdřív jsem si myslela,že má ty svatební šaty pod tím bílým pytlem,bohužel se tak nestalo. To snad ani neni možné,že se tenhle aufit ženichovi líbí.