Ondřej Vetchý: Natáčení »Básníků«? Už nikdy!

V průběhu několika málo let se z něj stal člověk, který změnil úplně své hodnoty a priority. Do své talk show Lucie vaří kafe a někdy také krev, si ho pozvali na popovídanou Lucie Trnková a Čestmír Řanda. Na tomto představení, kde se s Trnkovou pravidelně každý týden scházejí hosté jako Martin Dejdar, Pavel Trávníček, nebo Jan Přeučil, se diváci stali svědky velké přebíjené. Lucie ale Vetchému excelentně sekundovala, i když jí na uvítanou sdělil, že je voják a bojovník...

■ Ondro, co vám herectví přináší?
„Dává mi jen jedno. Mohu se totiž potkat s lidmi, s kterými bych se asi nikde jinde nesetkal. A všechny věci jsou už pak spíše negativní.“

■ A co vám tedy herectví bere?
„Bere mi úplně všechno. Soukromí, svobodu, energii. Začne se vůči vám vymezovat spousta lidí a když jste člověk nepovrchní a citlivý, je to prostě strašně negativní. Mě lidi vnímají velmi vyhraněným způsobem, buď velmi pozitivně, nebo naopak velmi negativně.“

■ Jaký typ role se vám hraje s úplnou lehkostí?
„Tak to se za posledních deset let snad ani nestalo.“

■ Tak tedy naopak, jaká role byla nejtěžší?
„Třeba čtvrtý díl Básníků, to bylo úplný peklo. Musel jsem přežít tolik negací, které mě pak přesvědčily k tomu, abych páté pokračování odmítl. Šel jsem do toho jen kvůli svému kamarádovi, režiséru Dušanu Kleinovi.“

■ Máte nějakou vysněnou roli?
„Žádnou vysněnou roli nemám, ani nemám ambici hrát. Jak už jsem řekl, herectví mi přijde nejprimitivnější z toho všeho, co mě baví.“

■ Jaké je natáčení seriálů?
„Seriály mě vůbec nezajímají. Do Místa nahoře jsem vpadl protože Karel Smyček byl můj kamarád a společně jsme natočili spousta věcí, které se mi líbily. Pak ale přišlo pokračování pro Novu a to už jsme se nedohodli, protože tahle televize má jiná kritéria. Pro ní je nejdůležitější, aby ten čas mezi reklamami byl nějakým způsobem vyplněný.“

■ Jaké máte zážitky z natáčení?
„Tak těch je samozřejmě spousta. Vaše role vás provázejí a vy je prožíváte. Ale na druhou stranu také můžete skončit s láhví v ruce, nebo na drogách.“

■ A co divadelní hry?
„Třeba činohra je pro mě úplná past. Kdybych tam nezažil ty lidi, kvůli kterým jsem tam přišel, tak bych tam snad vůbec nehrál. Taky jsem všem řekl, že tam budu jen do té doby, co tu budou hrát se mnou. Popravdě musím říct, že je mi rozhodně bližší herectví a herci ze šedesátých let, než ti, co tam jsou nyní.“

■ Diváci si vás hodně pomatují jako čerta z pohádky?
„To mi lidé říkají velmi často. Je to ale paradoxní, protože jsem ho hrál jenom jednou v pohádce S čerty nejsou žerty.“

■ Věřil jste jako malý kluk na čerty?
„Musím říct, že na tyhle věci věřím spíše až dnes. Tehdy jsem se sice čertů bál, ale to byla spíše taková abstraktní představa. Teďka o spoustě věcech začínám přemýšlet úplně jinak. A možná se bojím dnes více všech lidí kolem sebe, než když jsem byl malý chlapec a byli v tom právě ti čerti.“

■ Jak proti tomu bojujete?
„Snažím se těmto lidem vyhýbat, protože z nich cítím velmi často mnoho antipatií a iracionálních vjemů. Jsem voják a bojovník, proto s nimi jdu často do konfliktu. A nebo když nejsem úplně v kondici, tak prchám. Ty lidi jsou natolik inteligentní, že chtějí odejít na vrcholu svých sil.“

■ Jaký byl váš největší hazard v životě?
„Tak těch bylo. Divím se vůbec, že ještě žiji. Jednou jsem se třeba popral se sedmi Jugoslávci. Bodli mě třikrát do zad a já jsem se přesto stále bránil a pral. Bral jsem jako povinnost zastat se jednoho pána a kdybych to neudělal, tak bych z toho byl zdeprimovaný.“

■ Ale někdy se stává, že se někoho zastanete a pak dostanete podmínku.
„Já měl podmínku asi pětkrát, ale na rozdíl od někoho, mám také pětkrát zlomený nos, třikrát čelist a umělou rohovku. Ono to prostě někdy nevyjde. Ale s tím musí člověk počítat.“

Ondřej Vetchý * 16. 5. 1962

Absolvoval pražskou konzervatoř, poté působil jako člen Činoherního studia. Hrál v Divadle E. F. Buriana a nyní je členem pražského Činoherního klubu. Ondřej Vetchý je rozvedený, z prvního manželství má dceru Veroniku (22) a se svou přítelkyní, psycholožkou Irenou má dvouletou dceru.
Filmografie:
Vratné lahve, Po hlavě do prdele, Prachy dělaj člověka, Milenci a vrazi, Kolja, Tmavomodrý svět, Konec básníků v Čechách, Báječná léta pod psa, V erbu lvice, Černí baroni, Obecná škola, Nebojsa, Dům pro dav, Láska z pasáže, S čerty nejsou žerty, Prodavač humoru, Sestřičky, Neříkej mi majore!
Televizní seriály:
Eden, Místo nahoře, Místo v životě, Bylo nás pět, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak.

Autor: Soňa Stehlíková
Foto Aha!: Marek Pátek, Tomáš Pánek