Causa Králík: Psychotickému Kopeckému museli najmout Plzáka! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 25. dubna 2024

Svátek slaví Marek, zítra Oto

Causa Králík: Psychotickému Kopeckému museli najmout Plzáka!

Herec Miloš Kopecký (vpravo) a psychiatr Miroslav Plzák během natáčení filmu Causa králík, 1979.
Herec Miloš Kopecký (vpravo) a psychiatr Miroslav Plzák během natáčení filmu Causa králík, 1979. (Foto ČTK, ara)

Pouhý týden zbýval do začátku natáčení filmu Causa králík, který jste včera mohli vidět na Nově, když režisérovi Jaromilu Jirešovi (†65) zazvonil telefon. „Omlouvám se, ale bohužel si musíte najít někoho jiného. Jsem nemocný,“ ozval se na druhém konci smutný hlas Miloše Kopeckého (†73). Herce, který měl ztvárnit hlavní roli právníka Lukáška, opět sužovaly těžké a mučivé deprese. Postava byla přitom psána přímo jemu na tělo…

Kolegové mu nevěřili

V té době o jeho vážné nemoci, kterou trpěl už od války, neměl nikdo sebemenší tušení. Pečlivě to před světem tajil. Snad se za to i styděl. Vzhledem k tomu, že se ale jeho indispozice objevovaly pravidelně, ve filmové branži už začaly kolovat fámy, že je nespolehlivý. „Říkal jsem mu, že musí s pravdou konečně ven,“ uvedl slavný psychiatr Miroslav Plzák (†85), u kterého se Kopecký léčil. „Smutné bylo, že kolegové mu většinou jeho nemoc nevěřili. Do jisté míry si to ovšem zavinil sám, protože ve stavech mánie, kdy překypoval energií a byl psychicky nahoře, kdekoho přímo mistrovsky zurážel,“ dodal.

Plzák hlídal Kopeckého a dostal roli

Veřejně svou nemoc, maniodepresivní psychózu přiznal právě před natáčením, na popud svého doktora. „Režisér byl ale neoblomný. Zeptal se mě, zda by byl Miloš schopný natáčení absolvovat, kdyby jeho scény posunul o dva týdny a já bych mu byl po celou dobu při ruce. A abych nepřišel zkrátka, že mi tam prý dopíše roli,“ zavzpomínal Plzák, na to, jak se dostal do filmu.

Vstřícného režisérova postoje si Kopecký vážil. Moc dobře si uvědomoval, že vše bylo psané pro něj a nechat ho teď ve štychu, nechtěl. Během čtrnácti dní se dal za pomoci lékařů dohromady a natáčení za dozoru Plzáka mohl absolvovat. Mezi ním a režisérem Jirešem pak vzniklo upřímné přátelství. Krátce na to ho obsadil do filmu Útěky domů (1980) o pár let později mu dal další hlavní roli v psychologickém snímku Prodloužený čas (1984). Vozáb se děsil 69. narozenin

Doktor Plzák tak během natáčení poznal i další herce. Někteří ho o pauzách navštěvovali a svěřovali se mu se svými životními osudy, žádali o rady. V podstatě tam měl neoficiální ordinaci. Například Jaroslav Vozáb, který ztvárnil postavu předsedy senátu, se mu svěřil s tím, že se neumí vyrovnat s faktem, že jeho otec i děd zemřeli naprosto shodně v devětašedesáti letech. „Přestože byl na svá léta v úžasné formě, měl strach, že skoná ve stejném věku jako oni. Doslova se toho osudového roku děsil,“ uvedl doktor. Svůj konec si snad takto i přivolal. Když ho o Velikonocích v roce 1988 přímo na ulici skolil infarkt, bylo mu necelých 69 let…



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.