Šokující fotky: Rockeři z Alkeholu zřídili Tydýta Pavláska!
14 fotografií
Hvězda televizních reklam Lukáš Pavlásek skončil jako mrzák! Bezvládně ležel na zemi, obě ruce v gypsu, ve stavu totální nemohoucnosti! Rockový band Alkehol právě natáčel scény videoklipu k písničce Zlatej grál a drsní muzikanti takhle oblíbeného Tydýta zřídili.
Lukáš v klipu hraje hlavní roli. Proč ale skončil v sádře? Nedělní Aha! přijelo na natáčení. „Vracíme se s Lukášem z restaurace, on už je trochu společensky unavenej. Tak se stane, že cestou spadne do prázdného bazénu,“ vysvětluje zpěvák a kytarista Alkeholu Ota Hereš. „A protože tušíme, že si druhý den z toho asi nic nebude pamatovat, odtáhneme ho domů a tam ho celého zasádrujeme,“ doplňuje kytarista Petr Buneš. Sláva, takže zlomeniny jsou jen jako…
Když se ráno Pavlásek probudí, neví, co se s ním dělo a proč má obě ruce v sádře. V kocovině netouží po ničem jiném, než si dát vyprošťováčka – pěkně vychlazené pivečko. „Nemůže ale nic. Otevřít si pivo, zapálit si cigáro, jít na záchod, zkrátka žádné tradiční ranní úkony opilce. Bude tak hledat svůj zlatej grál,“ vysvětlují hoši z kapely.
11:00
Brr, to byla kalba. Po cestě domů Pavlásek v doprovodu kluků z Alkeholu zavrávorá a padá do vypuštěného bazénu.
13:00
Celý štáb včetně kapely a hlavního hrdiny se přesouvá do interiéru, jednoho pražského bytu, kde se dotáčejí další scény. Kytarista Petr Buneš líčí Lukáše tak, aby to vypadalo, že má po tvářích bláto. „Ve skutečnosti je to ale hlína z květináče,“ popisuje Buneš.
13:20
Lukáš se na filmování patřičně vybavil a ani svůj »outfit« nepodcenil. Z tašky vyndává několik parádních triček. „Ty jsem si nakoupil za honoráře z reklam,“ prozrazuje pyšně a své kousky ukazuje. Je to tričkový démon.
13:30
Pečlivě jsou připraveni i kluci z Alkeholu, vytahují obvazy, dlahy, sádru. Místnost je rázem nemocniční sál.
14:00
Lukáš ulehá na zem a »rychlá rota« nastupuje. Smotají do igelitového pytle a sádrují. Mohli by se tím z fleku živit, během pěti minut je hotovo. Pavlásek nehnutě leží na zemi, rozpažené ruce. „Nemůžu hejbat ani prstama,“ hlesne Lukáš. Všichni se ale smějí.
14:30
„Pauza,“ zvolá režisér. Čas na oběd. Lukášovi zrovna zvoní mobil, ale ouha, vzhledem ke své indispozici ho nemůže zvednout. Kluci z Alkeholu jsou zrovna ve vedlejší místnosti, kde sledují natočené záběry, tak si musí poradit sám. Vyřeší to elegantně. Nosem ťukne na displej a hovoří.
17:00
Zbývá dotočit jeden z posledních záběrů. Jak se píše ve scénáři, dostavuje se ranní kocovina a Lukáš má obrovskou žízeň, snaží se otevřít lahváče, ale nejde to… „Lukáš byl prostě skvělej, neměl s ničím problém, udělal vše, co bylo potřeba. Navíc některé scény vyšperkoval, aby byly ještě zábavnější,“ pochvaluje si na závěr spolupráci Hereš.
Životní role? Anonymní opilec...
Vystudoval střední knihovnickou školu, ale pozor! Podle hesla Dalibora Vrány z komedie Vrchní, prchni!: »Chtěl jsem být knihovníkem, vyučil jsem se knihovníkem a doteď jsem knihovníkem« se neřídil. Po škole se trochu hledal, vystřídal několik zaměstnání, než zakotvil v pořadu Na stojáka stanice HBO. Na vrchol ho katapultovala až postava »Tydýta« v televizní reklamě na mobilního operátor.
Lukáši, před pár lety vás ještě nikdo neznal, teď vás zná skoro každý. Vaše popularita vystřelila raketově vzhůru, jak jste si zvykl na to, že jste hvězda?
„Odjakživa žiju v Praze, ale vždycky jsem chtěl žít na vesnici, kde se všichni znají, baví se mezi sebou, ale přitom jsem nikdy nechtěl z Prahy odcházet. A teď to mám i v Praze. Jdu po Václaváku a pořád mě někdo zdraví nebo na mě něco volá. Z Prahy jsem si udělal takovou velkou vesnici. Je to příjemné.“
Co fanynky?
„Ty jsou také. Po představení třeba přijdou za námi do šatny a čekají, jak budu hrozně vtipnej a zábavnej. Víc než doma ten jejich přítel nebo manžel. Tam ale vidí zamyšleného komika, který si čte nějakou knížku a žádnou legraci nedělá. Domů pak odcházejí s pocitem štěstí, jakého že mají doma veselého chlapce.“
Pomohl vám někdy váš známý obličej? Třeba u policistů?
„Zrovna nedávno. Zastavili mě a dali pokutu dva tisíce korun. Když jsem jim to zaplatil, požádali mě, jestli bych se s nimi nevyfotil a nedal jim autogram.“
Vyhověl jste?
„Samozřejmě, oni dali něco mně, tak i já dám něco jim.“
Pojďme k natáčení videoklipu. Jak se vám hrál anonymní opilec?
„Je to moje osudová, životní role, kterou jsem si chtěl vždycky zahrát a tušil jsem, že ji jednou dostanu.“
Jak to?
„Už v šestnácti letech jsem domů sezval všechny kamarády a známé a hrál jsem jim osamělého notora. Dá se říci, že už tehdy jsem se na tu postavu připravoval.“
Prozraďte, jak vlastně došlo k vaší spolupráci se skupinou Alkehol?
„Osudové k tomuto videoklipu bylo už naše první setkání. Je to pěkných pár let, co jsem zašel na jejich koncert. A skončilo to tak, že jsme šli na panáka. Samozřejmě nezůstalo jen u jednoho. Ten večer se vypila spousta rumu a mě pak museli domů odnést kamarádi. Nevěděl jsem o sobě. Stejně tak jako teď v tom videoklipu.“
Jakou muziku posloucháte?
„Duší jsem buran, takže nejbližší mi je bigbít. Mám rád vesnické zábavy. To je pro mě ideální relax ve volném čase. Jinak si poslechnu i folk a rock. Kromě dechovky můžu v podstatě všechno.“
Máte i hudební nadání. Nelákalo by vás založit kapelu?
„Určitě ano. A do budoucna s tím také počítám. Až na mě přijde krize středního věku, tak ji postavím. Už si píšu texty do zásoby.“
Vaší zálibou je také psaní knih…
„Na střední škole jsem si říkal, jak snadno vydělat nějaké peníze a napadlo mi, že by nebylo špatné napsat dívčí román. Dal jsem se do toho, jmenovalo se to Simona, černá ovce školy, napsal jsem čtyři stránky. A tím to skončilo. Nicméně až jednou nebudu hrát, mám v plánu se k tomu vrátit. Stát se autorem dívčích románů by bylo hezké a důstojné zakončení mé kariéry. Teď mi ale vyjde už druhá knížka říkánek a básniček pro děti »Prvotřídní blázni maj potíže s kázní«, kterou jsem nejen napsal, ale i ilustroval.“
14 fotografií
