Jaroslav Uhlíř (67): Začínal s foukací harmonikou ve třech letech!
7 fotografií
Jeho písničky jsou nezaměnitelné, jeho si však lidé často pletou. Autor mnoha hitů, hudební skladatel Jaroslav Uhlíř (67), bývá často zaměňován s Karlem Šípem (67), Ladislavem Gerendášem (65), nebo textařem Eduardem Krečmarem (70). Podobné trapasy však bere s humorem a v lehkém duchu odpovídal i na otázky Nedělního Aha!. Prozradil například, jak vznikl jeho největší hit Holubí dům, po kolikáté se nedávno oženil a jak se vlastně dostal k muzice.
Jak jste se vlastně dostal k muzice?
„Byly mi asi tři roky, když mi rodiče koupili foukací harmoniku. Úplně jsem si ji zamiloval a foukal do ní, kde se dalo. Když mi bylo asi dvanáct, líbila se mi jedna holka ze sousedství a její matka mi jednou řekla, že bych měl hrát na něco pořádného. Zblbla mě tak, že jsem se začal učit na piáno.“
A jak to dopadlo s tou holkou?
„Už si ji nepamatuju, ani tu mámu. Ale ta mě tak vykolejila tak, že jsem u piána zůstal.“
Vzpomínáte si na svou první vlastní písničku, která se hrála v rádiu?
„Tak to bylo, myslím, na vojně. Jmenovala se Utři si slzu a nazpíval ji Jaromír Mayer. Docela tenkrát zabodovala.“
Jste autorem mnoha hitů, kterým bezesporu vévodí píseň Holubí dům. Vzpomenete si například, jak vznikl právě tento váš megahit?
„Z pětadevadesáti procent dělám melodii na texty. Holubí dům patří mezi těch pět procent, kde byla napřed broukačka. Vymyslel jsem si k ní i svůj imaginární text a zároveň jsem si také dokázal, jaké jsem pako.“
V jakém slova smyslu?
„Na svůj text jsem tenkrát byl moc hrdý, a když Zdeněk Svěrák přinesl ten svůj geniální, byl jsem takové hovado, že jsem mu řekl – nic moc.“
Ale nakonec stejně zvítězil ten Svěrákův?
„Samozřejmě. Líbil se i Jirkovi Schelingerovi.“
Můžete ještě prozradit, jak vznikla ústřední píseň k filmu Vratné lahve?
„Zdeněk Svěrák přišel s tím, že ten film je takový sladkobolný, je v něm legrace i smutek a chtělo by to písničku. Na jeho text jsem udělal asi pět variant, ale pořád se mu to nezdálo. Jednou mi řekl, že Honzík (Jan Svěrák, režisér filmu) už má film střižený nahrubo, jestli bych ho nechtěl vidět. Jeli jsme tedy do studia, kde jsem film zhlédl.“
A melodie hned naskočila sama?
„Okamžitě jsem si vzal taxíka, jel do ateliéru a tu písničku jsem napsal. Natáhl jsem atmosféru filmu a bylo to.“
Co vaše dcera Eliška. Zajímá se o vaši tvorbu?
„Pochopitelně (smích). Když byla menší, myslela si dokonce, že jediný skladatel na světě jsem já. Jednou poslouchala v rádiu nějakou hudbu a ptala se, kdo to složil. Manželka jí řekla, že Oskar Nedbal a ona na to - »Taky pěkný.«
Nikdy vám žádnou melodii nezkritizovala?
„To by si nedovolila.“
Se Zdeňkem Svěrákem hodně vystupujete v pořadech pro děti. Nejdou vám už někdy na nervy?
„Nemůžou jít na nervy, jsou to pusinky. Jsou výborné publikum, ale zároveň nekompromisní. Dospělí, když se jim něco nelíbí, tak o přestávce odejdou, ale děti reagují hned.“
Lidé si vás často pletou s Karlem Šípem, v poslední době i s Ladislavem Gerendášem. Kdy se vám to stalo naposledy?
„Zrovna nedávno. Krátce po odvysílání televizního pořadu, kde byl u Karla Šípa právě Ladislav Gerendáš. Šel jsem do rozhlasu a vrátný na mě zavolal: »Pane Gerendáš, mohl byste se mi potom podepsat!«
Předpokládám, že to nebylo jenom jednou.
„Stalo se to víckrát. Spletl si mě s ním také jeden pán na zájezdu, kde jsem byl se Zdeňkem Svěrákem. Zdeněk se tomu srdečně smál, ale jen do té doby, než na něm chtěl dotyčný podpis a oslovil ho pane Smoljak. To byl vrchol. Mnohokrát se mi to stalo s Karlem Šípem a také s textařem Eduardem Krečmarem.“
V poslední době vystupujete s vlastní kapelou. Hrajete jenom vaše skladby?
„Ano, máme za sebou dvanáct vystoupení a kluci jsou výborní muzikanti. Skvělý zpěvák, kytarista a zároveň i kapelník je Fredy Bittner, na basovou kytaru hraje Filip Spálený, což je syn Honzy Spáleného a na bicí Miky Nop, syn Lídy Nopové a Miloše Nopa.“
Nedávno jste se v tajnosti znovu oženil. Pokolikáté?
„Potřetí. Poprvé byl důvod jediný, chtěl jsem se vyháčkovat z původní rodiny a manželství trvalo 6 let. Když jsem se po devíti letech ženil podruhé a oznámil jsem Karlu Šípovi, koho si budu brát, řekl mi, že ta rodina to má dobře spočítané. Manželství trvalo 22 let, i když ke konci se už nekonalo.Takže do třetice si myslím, že to bude v pohodě.“
Narodil se na schodech
Rodiče budoucího skladatele byli v kině na filmu s Laurelem a Hardym. „Maminka se tak smála, až ji z toho předčasně chytly porodní bolesti a museli pospíchat domů. Domů už nedoběhli,“ říká Jaroslav Uhlíř, který se narodil na schodech mezi druhým a třetím patrem žižkovského činžáku.
Jednu píseň složil na WC
Existuje jedna píseň, kde kromě hudby složil Jaroslav Uhlíř i text. Jedná se o skladbu Já se vznáším, kterou zpívá Hana Zagorová. „Tenkrát jsem se nějak přejedl čokolády a dost času trávil na WC. Když se mi konečně ulevilo, ta slova refrénu (Já se vznáším, já si létám) přišla sama. Hance jsem vznik písně raději prozradil až po dvaceti letech.
Proč nazpíval Severní vítr
Píseň z filmu Vrchní prchni měla mít původně vysloveně zlatokopecký charakter. Autor textu Zdeněk Svěrák nastudoval příslušnou literaturu, ale Jaroslavu Uhlířovi se zdál text málo srozumitelný. Zdeněk Svěrák ho tedy přepsal a píseň měl původně nazpívat Pavel Bobek. Ten to však odmítl, tak se role zpěváka ujal sám autor Jaroslav Uhlíř.
Hity Jaroslava Uhlíře
Píseň Holubí dům byla oceněna mezi třemi nejúspěšnějšími písněmi dvacátého století. Mezi další patří například Severní vítr, Dělání, Není nutno…Podle autora je největším štěstím pro písničku, když si ji lidé zpívají u táboráku.
7 fotografií
